Kopřiva dvoudomá, indikátor kvality půdy i zásobárna bílkovin
Je ceněným zdrojem vitaminu C, bílkovin, minerálních látek, v kuchyni zastoupí špenát a výborně zasytí třeba housata. Někdo na ni nedá dopustit jako na kvalitní hnojivo, jiný ji používá jako prostředek ochrany rostlin. Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) se využívá i v lidovém léčitelství. Vnitřně i zevně.
Odborník Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář o ní říká: „Jako špenátová zelenina byla ceněná už v antice. Na špenát se sbírají listy, popřípadě nať velmi mladých rostlin - stárnutím kopřiva houževnatí, vlákno se dřív používalo k předení. Zatímco jako špenát ji vyzkouší málokdo, ve velikonoční nádivce si na ní rád pochutná skoro každý.“
Jen málo kopřivových nažek je plodných. To je možná příčinou toho, že tam, kde ji chceme vysít, buď neporoste, nebo jen výjimečně a málo.
„Jednou mi napsal Čech žijící v USA, a ptal se, jak pěstovat kopřivy. Prý si objednal semena, a ta mu neklíčí. A v jaké půdě vlastně kopřivy dobře rostou… Kopřiva je takzvaně nitrofilní, roste tam, kde je v půdě dostatek živin, zejména dusíku. Neboli tam, kde roste kopřiva, je dobrá, živná půda,“ pokračuje Ivan Dvořák.
Vyskytuje se i na rumištích. Porost se zakládá špatně. Semena mají skutečně malou klíčivost. Lepší je nakopat si oddenky a přesadit je do zahrady, tam, kde kopřivu chceme mít. Pravidelným seřezáváním pak udržujeme rostliny mladé na špenát. Nebo je necháme ke sběru, sušení a léčivému využití.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
