Kostel v Semilech je postavený v novorománském stylu. Novogotická věž nabízí výhledy do okolí
Mezi nejvýznamnější dominanty Semil v Libereckém kraji patří děkanský kostel sv. Petra a Pavla. Postavený byl teprve na počátku 20. století v novorománském slohu. V Semilech byl kostel samozřejmě i dřív. Od roku 1352 to ale byly samé dřevěné stavby, které špatně odolávaly počasí i ohni. První zděný, tehdy barokní kostel měly Semily v roce 1702. Stavba současného kostela počítala i s vyhlídkovou věží.
Kostel byl postaven v letech 1908 až 1911 podle plánů architekta a stavitel Bohumila Štěrby z Karlína. „Celý poměrně monumentální kostel je čistě novorománský až po věž, která je novogotická. Důvod je možná ten, že i město chtělo, aby se tam chodilo na vyhlídku, a ty gotické věže se pro to hodí víc,“ domnívá se historik Pojizerského muzea a galerie v Semilech Tomáš Chvátal. Plány kostela počítaly s kapacitou dva tisíce věřících a s rozpočtem 183 tisíc korun. Ten se ale nakonec vyšplhal na 254 tisíc.
Semilský děkanský kostel je trojlodní s plochým stropem ve výšce 16,5 metru, kostel má na délku 38 a na šířku 23 metrů. Celá věž měří 39,5 metru a vyhlídku poskytuje z výšky 23,5 metru, do které vede 122 schodů.
Uvnitř kostela stojí za pozornost vitrážová okna. Peníze na ně věnovali šlechetní dárci. Odměnou jim byla možnost výběru motivu dané vitráže. Při cestě vzhůru stojí za zastavení zvonové patro. Kostel sv. Petra a Pavla má obsazená všechna tři zvonová pole a to historickými zvony „ke cti Boží“ z roku 1537 a „sv. Jana Křtitele“ z roku 1590, které se povedlo uchránit před zrekvírováním. Nejnovější zvon „sv. Anežky České“ je z roku 1991.
Vyhlídka na kostelní věži sice nepřevyšuje okolní kopce, ale Semily jsou z ní vidět jako na dlani. Hned pod věží stojí historická radnice a pod ní se nachází současné centrum s Riegrovým náměstím. Vidět je i řada komínů připomínající velký průmyslový rozmach Semil koncem 19. století.
Ze starší historie Semil se toho mnoho nedochovalo. Například z původního barokního kostela zůstaly jen sochy světců sv. Petra a Pavla, které jsou dnes umístěné v průčelí děkanského kostela. A z doby gotické se dochovala jen Sytovská Madonna.
Sytovská Madonna pochází z Dolní Sytové u Semil, kde bývala v kapli Panny Marie. O její nejstarší historii se toho ale mnoho neví. Vzácnou gotickou dřevořezbu z lipového dřeva si prohlédněte, ještě než se vydáte na věž kostela. Prohlídky totiž začínají v Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
