Ksindl

Ve Slovníku spisovného jazyka českého se slovo ksindl vyskytuje, je tam označeno poznámkou vulg., což znamená, že ho tvůrci slovníku zařadili mezi výrazy vulgární, tedy - cituji z jiného místa stejného slovníku: "užívané při hrubém, nespolečenském způsobu vyjadřování". Zajímavé mi přijde, že stejnou poznámku autoři slovníku nepřiřadili k výrazu ksicht uvedenému na stejné stránce slovníku. Ten je podle nich jen "zhrub.", tedy slovo zhrubělé, což asi znamená, že jde o slovo méně takříkajíc silné. Ale nejsem tu od toho, abych řešil případné jemné nejasnosti ve slovníku, mám mluvit o ksindlu.

Michal Novotný

Slovník říká, že je to synonymum pro sebranku, luzu, chátru a bandu a že jde o nadávku. Dále slovník uvádí, že původem je to slovo z němčiny. Etymologický slovník věc upřesňuje informací, že německé slovo zní Gesindel, má v němčině stejný význam jako v češtině a vzniklo z Gesinde, čeleď, služebnictvo. Etymologové ale umějí slovo Gesinde takříkajíc rozluštit ještě hloub. Vidí v něm středohornoněmecké podstatné jméno sind, cesta, z něhož vzniklo v moderní němčině sloveso senden, posílat. Takže úplně původně se slovem Gesinde, z něhož vznikl náš ksindl, označovalo jen služebnictvo, které své pány doprovázelo na cestách. Zdá se, že právě tento řekněme druh služebnictva se choval nějak výjimečně pohoršlivě, když jeho pojmenování posloužilo jako obecné označení luzy a chátry. Což jsou také zajímavá slova. Budu se jim věnovat příští týden.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz