Květiny a rostliny na hrob. Jak vybrat ty správné v období Dušiček?
Čím ozdobit hroby se záhonky anebo nádoby na celokamenných hrobech? Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář říká, že důležité je nejen vybrat správný druh rostliny, ale při nákupu zkontrolovat také kořenový systém.
„Rostliny dodávané do zahradních center bývají čerstvě přesazené. Pohlídejte si při nákupu, zda už mají vytvořený kořenový systém. Třeba u skalníků (Cotoneaster) se naopak stává, že kořenový bal je velmi bohatý. Taková rostlina má po vysazení problém prokořenit do šířky. Chybí ji voda i živiny a během zimy odejde, uschne.
Takovou rostlinu vyjměte z kořenáče, má-li jemné kořínky, vyčešte je do stran, připravte si větší jamku a do ní kořeny rozprostřete. Pokud je bal kompaktní, mírným poklepem z něj odstraňte hlínu a rozstřihněte ho na polovinu nebo křížem. Vzniklé části od sebe odtáhněte, vložte mezi ně zeminu a vysaďte. Aby se kořeny zase nespojily a mohly prorůstat. Na každém poranění se vytvoří jizva a vyrazí nové kořínky, které budou schopny přijímat vodu a živiny.
Vysadit můžeme také pieris. Listnatý stálezelený keř z čeledi vřesovcovitých. Květy lehce připomínají konvalinku. Nebo tavolníky (Spiraea), například Spiraea japonica nebo Spiraea japonica 'Crispa'. Tyto tavolníky jsou výrazně barevné, zdobí listem i květem. Na jaře je lze seříznout těsně nad zemí, ony zase dorostou, drží tvar i velikost. To s vřesy bývá problém. Pokud vám vydrží, neuhynou, když se začnou rozrůstat, nemáte to srdce je korigovat, a ony pak vytvoří dlouhé větve a rostlina zdobí jen na jejich konci a uprostřed ne.
Často se lidé ptají, jestli mohou nechat výsadby v nádobách na hrobech přes zimu. Říkám, že všechny nádoby musí mít odtokový otvor, aby voda z dešťů nebo z tajícího sněhu odtekla. A neměly by mít podmisku, kde se voda hromadí a vsakuje se zpátky do misky s rostlinami.
Nejlépe přezimují takzvaná zelíčka, tedy netřesky nebo rozchodníky. Nezaléváme je, necháme je napospas přírodě. Občas na ně naprší, nasněží a to jim stačí. Horší je to s jehličnany a stálezelenými rostlinami v nádobách. Za sucha a relativního tepla se probouzejí, dýchají, spotřebovávají vodu. No a když jí nemají, tak zasychají.
Pokud sázíte vřesy, vřesovce, drátovce, prostě počítejte s tím, že skončí na kompostu. Drátovce mrazy nesnášejí, hrnkované vřesovcovité rostliny se s podmínkami střídání teplot a dodávky vody těžko vyrovnají. Vcelku dobře se přezimováním v miskách vyrovnávají macešky nebo sedmikrásky.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
