Legendu o Dívčí válce zmiňují staří čeští kronikáři. Šárka se nesmířila s tím, že byla nástrojem lsti
Příběh o bojích mezi muži a ženami známe ze Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Vše začne krátce po úmrtí kněžny Libuše.
Skupina jejích družek a bojovnic se obává, že o své postavení přijdou, a tak si zvolí do čela Vlastu, vybudují hrad Děvín, z kterého přepadávají muže.
Muži je nejdřív neberou v potaz, ale pak dostanou vztek, a z Vyšehradu pro změnu začnou napadat ženy. Ženy tedy použijí lest, podstrčí Ctiradovi medovinu a spoutanou krásku Šárku, a opět muže přepadnou. Šárka se ale nesmíří s tím, že byla nástrojem léčky, a skočí ze skály.
Tuto legendu o Dívčí válce zmiňují staří čeští kronikáři. Kosmas jen velmi krátce, zato Václav Hájek z Libočan ji popisuje podrobně, včetně pražského místopisu. Děvín umístil do pražské čtvrti Motol a píše o hoře jménem Vidovle, na níž se dívky scházely k bojovým poradám.
Při vyprávění popisuje i dvorec vladyky Motola, který dívky přepadly, a pak se u něj opevnily. Všechny lokality dodnes existují stejně jako údolí Šárka a skála nazvaná Dívčí skok. A i když dnes Dívčí válka může působit úsměvně, pro historii byla důležitá. Legenda o ní totiž popisuje, jak vznikl společenský řád českého knížectví a jaké role měli muži a ženy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.