Lovecký pes na gauč nepatří. Existuje 130 plemen a jejich výcvik se přizpůsobuje jejich vlastnostem
Každý pes by měl respektovat základní povely poslušnosti a u některých plemen k tomu přichází ještě specializovaný výcvik podle činnosti, kterou má pes vykonávat. Velkou a pestrou kapitolou jsou v tomto oboru psi myslivečtí.
Vycvičit mysliveckého psa je věc náročná a složitá – už proto, že je řada specializovaných plemen na různou práci. Plemen je přibližně 130 a dělí se na pět základních skupin – honiči, barváři, ohaři, norníci, a retrívři-slídiči.
Honiči vyhánějí zvěř z úkrytu, jsou vytrvalí v běhu i držení stopy. Barváři dohledávají raněnou zvěř podle krve – v myslivecké mluvě podle barvy. Obě tato plemena slouží i při vyhledávání raněných lidí v sutinách například po zemětřesení.
Pak jsou to ohaři. Ti hledají a tzv. vystavují nebo donášejí drobnou zvěř. Vystavování znamená, že když pes najde zvěř, přiblíží se k ní a zůstane nehybně stát – pro člověka je to signál, že tam zvěř je.
Norníci – jak název napovídá, pracují při vyhánění zvěře z nor, ale také se používají k vyhánění spárkaté zvěře nebo k dosledu – dohledání.
Poslední skupina jsou slídiči-retrívři, ti vyhánějí živou zvěř nebo přinášejí zvěř už ulovenou.
Lovecký pes na gauč nepatří
Při výcviku se dbá na základní poslušnost – zejména přivolání. Pak se cvičí činnost, kterou bude člověk od psa potřebovat. Podporují se vlastnosti, ke kterým se došlo dlouholetým šlechtěním, ale také je zapotřebí nechat psovi určitou míru svéprávnosti a hlavně nepodtrhnout jeho přirozenou dravost a chtivost lovit.
Nejlepší je předem si probrat informace o plemeni, o jeho vlastnostech a potřebách a taky si uvědomit, k čemu vlastně dané plemeno budeme potřebovat. Z toho všeho je jasné, že když si pořídíme některé z loveckých plemen, nebude to šťastný pes, pokud ho necháme jen polehávat na gauči.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
