Manželé Šefčíkovi: Radost z muziky a síla včel jsou náš elixír už téměř 60 let

Oběma je 79 let. Žijí v Morkůvkách na Hustopečsku na jižní Moravě. Znali se od páté třídy obecné školy. Tehdy Oldřich seděl za Maruškou a škádlil ji i ostatní děvčata. Pak se na dlouhý čas jejich cesty rozešly a znovu se potkali až po Oldřichově návratu z vojny. „Občas jsem se jela podívat do Morkůvek, jestli ho nepotkám, ale ne.“

Láska se ve mně rozlévá jak moře, tak velká je a hluboká.
William Shakespeare

Potkali se zase až na podzim roku 1967, když jim bylo 22 let. Z Oldřicha se stal švarný šohaj. Líbil se jí. „Ale neslušelo se, aby si děvčica sama začala s mladým mužem. Až když přijeli na hody, tancovali jsme spolu a vyprávěli si. Pak jsme se rozloučili a on nic. Žádný rande jsme si nedomluvili, tak jsem si říkala, že z toho asi nic nebude. Doprovodil mě jeho kamarád Jirka.“

Ještě než se Marie s Oldou dali definitivně dohromady, poznala mladíka, který se k ní přidal na cestě z Prahy. „Jednou se u nás objevil na motorce, že mě přijel navštívit. Ale rodiče tomu nepřáli, že Praha je daleko, tak jsem musela poslechnout.“

8 fotografií

Benátská noc

Marie už ale v srdci stejně byla rozhodnutá pro Oldřicha. „U nás na koupališti bývali Benátský noce, tak jsme děvčata pozvali. Pršelo a já ji v dešti zavezl na motorce domů. Tehdy jsme se sblížili,“ culí se Oldřich. „Vysadil mě a dali jsme si pusu,“ upřesňuje Marie.

„Byla krásně ustrojená a dobře vychovaná, to mě zaujalo,“ vzpomíná Oldřich. „Já jsem zase ocenila, že nekouřil, nechodil do hospody, neholdoval pitkám, nehrál karty. Sprostý slovo jsem od něj neslyšela. A byl to krásnej kluk,“ zasnila se Marie. „Byla jsem pyšná, když jsem šla vedle něj. A líbí se mi pořád. Udržuje se a dbá na svůj zevnějšek.“

Chození jim vydrželo dlouhé čtyři roky. „Za tu dobu jsme se docela pěkně poznali, tak jsme si říkali, že už bychom se mohli vzít,“ říká Oldřich.

„Na svatbě jsme měli takové veselé strýčky a ti uměli udělat náladu. Zpívalo se, ale nikdo se neopil, takže žádná ostuda nebyla.“

Marie Šefčíková má stále svatební šaty|foto:Martin Čuřík

Kdo správně rozumí zpěvu, je králem všech srdcí.
Spisovatel Paul Heyse

Marie i Oldřich zpěv milují, stejně jako tanec a své kroje. „Člověk přijde na jiné myšlenky. U nás vede hudba. My nevynecháme jedinou muziku, dodnes jezdíme i na plesy,“ potvrzuje Oldřich.

„V tu chvíli na všechno zapomeneme. Nic nás nebolí a je nám dobře. Bez hudby bych asi nemohla být,“ usmívá se Marie.

Tři dcery

První dítě se jim narodilo devět měsíců od svatby. „To tak náhodou vyšlo. Ale určitě jsem se vdávat nemusela. Každý mi říkal, že to bude kluk a narodila se holka,“ usmívá se Marie, která měla připravenou výbavičku v barvách pro chlapce.

Za dva a půl roku přišla na svět druhá dcera a za další dva roky třetí holčička. „A stačilo,“ rozhodla Marie. „Mně bylo úplně jedno, jestli to bude kluk nebo holka, hlavně že to bylo zdravý a žravý,“ usmívá se Oldřich.

Týraná dcera

O nejmladší dceru se strachovali hned dvakrát. „Vystupovala na akci pro dárce krve a zapadnul jí jazyk. To byl boj o život. Podruhé se narodila. Vidíte děcko na zemi, které začíná modrat. V tu dobu by se ve mně krve nedořezal,“ vzpomíná Oldřich.

Když dospěla, vdala se a měla dvě děti. Navenek všechno vypadalo v pořádku, než se jednou rodiče nečekaně zastavili u ní doma. „Dcera otevřela a měla po sobě modřiny a třásla se. To bylo hrozný. Okamžitě jsme ji vzali s dětmi k nám. Byla u nás osm let. Bylo to těžké, dodnes v nás zůstala bolest při pomyšlení, že vám vaše dítě někdo trápí a bije,“ vypráví Marie. „Jinak jsou dcery šikovné a zvládají vše dobře.“

Marie Šefčíková během natáčení|foto:Martin Čuřík

Po 50 letech

Marie a Oldřich si svou lásku užívají. „Společně snídáme, obědváme, ve čtyři máme kafe. Posedíme, já si vyluštím křížovku nebo sudoku. Ale teda zrovna když luštím, tak má potřebu mi říct, že mám udělat něco jinýho. Ani půl hodiny mě nenechá sedět,“ stěžuje si naoko Marie.

Pořád mají koníčky. „Mě uspokojují hezké věci, ráda se hezky strojím. Taky peču, nejraději perníčky, které pak různě zdobím,“ prozrazuje Marie. „Mně naplňuje, když jdu ke včelám. Tu sílu včelstva úplně cítíte. Tam naberu energii, pak můžu něco tvořit a vyrábět. Jinak chodím na pole a do vinohradu, tam je spoustu práce,“ dodává Oldřich.

Doteky, pohlazení a přivinutí nezanedbávají ani v tomto věku. „Na to se nesmí zapomínat. Ten vztah je pořád takovej těsnej a dobrej. Nevyměnil bych ji. Jeden bez druhého bychom asi těžko žili,“ vyznává se Oldřich.

„Vždycky se za mě postavil. Moc ho miluju. Když jsou dva, je to úplně něco jinýho. Dva vždycky dokážou víc, než když je člověk sám,“ myslí si Marie.

Jak si něžně říkají? Jak uspěli v manželském testu? Manželé Šefčíkovi nás dokonce pohostili svatebním menu a Marie zazpívala. Poslechněte si další příběh zlatého manželského páru v pořadu Zlatá láska.