Mutějovice - nádraží plné záhad
Nádraží v Mutějovicích neleží v Mutějovicích. Blíž než Mutějovice je k němu rovnou do čtyř obcí a osad. Přesněji: Z mutějovického nádraží je to do Mutějovic dál než do Kounova, do Lhoty pod Džbánem, do Domoušic, a do osady Perun. Mutějovice jsou od svého nádraží až páté nejbližší obydlené místo.
Důvod, proč tomu tak je, se dnes už hledá docela těžko. Jedno vysvětlení je, že na trati potřebovali udělat odbočku do lomu a k ní nádraží. No, a protože blízké Domoušice a Kounov už své nádraží měly, nazvali je další obcí, která byla při ruce - Mutějovicemi.
Další možnost zmiňuje Ladislav Ludvík, náměstek pro řízení provozu pražské správy železniční dopravní cesty, a sice že mutějovičtí mohli nádraží a železniční trať nechtít. Pokud je to tak, nechtěli ji velmi urputně. Kolem obce totiž vede ještě jedna železniční trať, a sice z Lužné u Žatce. Zastávka Mutějovice je, jak jinak, také mimo obec. Obě tratě se mimoúrovňově kříží západně od obce.
Pokud bychom pro nádraží hledali přiléhavější název, mohlo by se jmenovat Kounovské kamenné řady. Je totiž nejblíž onomu záhadnému pravěkému útvaru, který nikdo neumí datovat ani vysvětlit jeho účel. Z mutějovického nádraží k němu vycházejí turistické trasy a nejčastější cestující jsou právě turisté bažící po spatření pravěké záhady. Jinak je nádraží Mutějovice jedno z ubývajících, na kterých můžete ještě obdivovat jeho původní podobu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.