Na cukru se u nich doma i sedí. Alena a Jaroslav Kolínovi, majitelé velké sbírky baleného cukru, ale vůbec nesladí
25 a 55 let. Kolínovi si připomínají dvě půlkulatá výročí. Klub, jehož je pan Jaroslav předsedou, tedy Klub sběratelů baleného cukru, bude mít v příštím roce pětadvacítku. A 55 let jdou společně životem. Balené cukry taky začali sbírat spolu.
V sedmém patře panelového domu na jižním okraji Prahy mě přivítali v obýváku. Pan Jaroslav nese na stůl první šanon se střípkem jejich sbírky a paní Alena se směje: „Na cukru dokonce i sedíte,“ říká. A já oceňuji krásnou barvu jejího hlasu, ale zároveň se vyděšeně dívám pod zadek. Uf, nerozsedla jsem žádné cenné exponáty! To jen úložný prostor sedačky, na které jsem se uvelebila, obsahuje přebytky, tedy cukry na výměnu.
Kolínovi sbírku založili v roce 1992 a v šanonech už mají přibližně 147 tisíc obalů od cukru z různých zemí světa. „My samozřejmě nemůžeme ten cukr držet plný,“ vysvětluje pan Kolín. „To bychom měli doma přes půl tuny cukru.“ A tak sáčky vysypou a vloží je do okének fóliových stránek v šanonu.
Obaly třídí nejen podle zemí, témat potisku, ale taky podle tvarů, těch je habaděj. Čtverce, obdélníky, vrtulky, kulaté cukry, srdíčka, domečky, oválky. Zatím mluvíme o sypkých cukrech, pak jsou samozřejmě kostky, homole, cukrová zvířátka, kytičky, lízátka, no prostě téměř vše, co vás napadne.
Sběrateli byli už od dětství, paní Alena shromažďovala sýrové etikety, odznaky, zápalkové nálepky. „Manžel se věnoval pivním táckům, ty jsme pak sbírali spolu, když jsme spolu začali chodit. Přidali jsme k tomu účtenky, které vypadaly hezky. Já se dokonce stala členkou anglického klubu sběratelů pivních tácků. Manžel byl tehdy na vojně, tak si s nimi nemohl dopisovat. Pak přišly děti, spousta aktivit ubyla, ale zase jsme začali sbírat ty cukry.“
Klub sběratelů baleného cukru existuje od roku 2000. Pravidelně pořádá mezinárodní výměnné dny a v současnosti má 70 členů. Pan Jaroslav Kolín je jeho předsedou.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
