Na kmeni ovocného stromu se objevil choroš. Je to velký problém? Poradíme
Tentokrát totiž odpovídáme na dotaz posluchačů: „Na kmeni jabloně máme choroše, odřezala jsem je a jsem zvědavá, jestli se budou tvořit znovu.“ Budou? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Musím paní posluchačku zklamat. Jakmile se choroš dostane do stromu, už se ho nezbavíme. Dostane se tam špatně ošetřenými ranami na kmeni, na větvích. Stačí, aby na holé dřevo dopadly spóry této houby, které se vytvářejí na zralé plodnici, a je hotovo. Občas se ukáže na povrchu, ale i bez toho pracuje na likvidaci stromu, provrtává ho svými vlákny, žije z něho. To, čemu se říká choroš, ale i sírovec žlutooranžový, který je v mládí jedlý, strom postupně stráví. Ten se časem třeba rozlomí v silných větvích nebo se zlomí v kmeni. Těchto hub se nezbavíme. Když budeme likvidovat mladé plodnice na kmenu, větvích, snížíme riziko, že napadne další stromy v zahradě.“
Co ještě se objevuje na kmenech ovocných stromů? “Dík čistému životnímu prostředí, čistému vzduchu, nám stromy postupně obalují mechy, lišejníky, řasy červené i zelené a podobně. Vadila jim síra ve vzduchu, měď, která byla v zimních postřicích. Ničily je zimní postřiky olejovými přípravky, barvivy. Z dob minulých to byl třeba Arborol, Nitrosan, Oleoekol, Ekol, měďnaté Kuprikol, Champion a další, které obsahovaly buď oxichlorid nebo hydroxid mědi.“
Nakolik mohou mechy, lišejníky a řasy kmen poškodit a jak se jich případně zbavit, to si poslechněte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.