Na Svaté Hoře cítím, že jsem součástí něčeho významného, říká Martina Jechortová
Martina Jechortová se narodila v Dobříši. Když se pak jako dospělá maminka od rodiny ocitla ve složité životní situaci, přišla pomoc přímo z posvátného místa. Ze Svaté Hory v Příbrami. Ve chvíli, kdy do poutního areálu vstoupila, cítila, že bude součástí něčeho významného. Co jí ale zároveň přinese jistotu a klid. A navíc úžasné prostředí překrásné barokní architektury.
Na Svaté Hoře se Martina Jechortová ocitla poté, co přišla o práci. „Byla to pro mě těžká doba. Protože jsem se tehdy už znala s knězi ze Svaté Hory, pomohli mi v té mojí situaci. Abych měla přes den co na práci. Nejdřív jsem dělala jen takové pomocné práce, archivářství, uklízení, pak jsem chvíli byla i v kuchyni. Až jsem nakonec na Svaté Hoře zůstala.“ Od té doby uplynulo už dlouhých dvaadvacet let.
V současné době pracuje Martina Jechortová v rámci Římskokatolické farnosti Svatá Hora, kde má na starosti především prohlídky, průvodcovské služby a akce, které se v poutním areálu odehrávají.
Počátky historie Svaté Hory se podle Bohuslava Balbína datují někam k roku 1260, kdy na ni podle pověsti zabloudil rytíř Malovec, kterého tam přepadli lupiči. On se ale nebránil, sesedl z koně a prosil Pannu Marii, aby ho zachránila. A tak se stalo, že lupiči náhle oslepli a rytíř byl zachráněn. A jak slíbil, nechal na místě postavit malou jednoduchou kapličku.
„První lékařsky doložený zázrak je z roku 1632, kdy na Svatou Horu přišel jistý pan Procházka, který během svého života oslepnul. A když pak na té Svaté Hoře žil a staral se o ni, zrak se mu vrátil,“ vypráví Martina Jechortová. Zpráva o zázraku se samozřejmě rozkřikla a do Příbrami pak začaly proudit zástupy věřících. A ze Svaté Hory se stalo významné mariánské poutní místo.
Svatohorské schodiště má 365 schodů
Časem původní malá kaplička přestala stačit, proto městští radní povolali jezuity z blízké Březnice, aby převzali správu Svaté Hory a poutní areál rozšířili. „Ti se spojili s italským architektem Carlem Luragem, se kterým už měli zkušenost ze stavby březnického kostela. A ten se chopil celého projektu,“ dodává Martina Jechortová. Jádrem poutního areálu se stal kostel Nanebevzetí Panny Marie, okolo kterého postupně vyrostl ambit s kaplemi a další budovy na jižní i severní straně.
Na Svatou Horu vede dnes několik cest. Tou hlavní je silnice, ale vjezd na ni je zakázán. Návštěvníkům tak slouží parkoviště pod kopcem. Potom je možné vyjít nahoru některou z pěšinek skrz Svatohorské sady anebo Svatohorskými schody. „Těch schodů je celkem 365, jako dnů v roce. Je to jednoduché kryté schodiště, které postavili otec a syn Dientzenhoferové,“ doplňuje Martina Jechortová.
Schodiště začíná dole v Dlouhé ulici, která je rovnoběžná s Pražskou ulicí, jež je jakousi pěší zónou vedoucí z hlavního příbramského náměstí. Schodiště je otevřené bez výjimky každý den, na noc se ovšem zavírá. „Svatohorské schody se otevírají ráno v sedm hodin a zavírají v zimě půl čtvrté a v létě v pět hodin odpoledne,“ upřesňuje Martina Jechortová.
Jaké stavby jsou součástí poutního areálu, které nevšední akce se na Svaté Hoře konají a co všechno ukrývá svatohorské podzemí, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
