Nejen lupič Babinský. V kasematech na Špilberku poseděli také různí revolucionáři

18. září 2024

První písemná zmínka o hradu, který založil král Přemysl II. Otakar, je datována rokem 1277. Na přelomu 14. a 15. století byl sídlem moravských markrabat z rodu Lucemburků, mladšího bratra Karla IV. Jana Jindřicha a jeho syna Jošta Lucemburského. Poté sloužil jako vojenská pevnost, která sehrála významnou roli za dob husitských válek i ve válce třicetileté – švédská vojska ho obléhala dlouho, ale marně.

Špilberk je dnes známý hlavně svými kasematy, které v době panování císaře Josefa II. vešly do dějin jako jeden z nejtvrdších žalářů habsburské monarchie.

Jedním z nejslavnějších vězňů na Špilberku byl proslulý lupič Václav Babinský. Ve zvláštní budově v zadním příkopu si odpykával doživotní trest známý baron Trenck.

V 19. století si v kasematech poseděli také různí revolucionáři: italští karbonáři či účastníci krakovského povstání proti rakouské nadvládě. Po dalších téměř sto let hrad opět sloužil vojsku coby kasárna pro pět stovek vojáků.

V uplynulých letech prošel Špilberk rozsáhnou rekonstrukcí a k vidění je toho v něm spousta, nejen proslulé kasematy.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio