Nejprve sbírka obrazů, pak muzeum. Petr Závodský naplňuje sen malíře Georgese Karse
Malíř Georges Kars prožil většinu svého života v zahraničí mezi elitou umělců první poloviny 20. století. Celý život ale snil o tom, že své obrazy přenese do svého vlastního muzea v rodných Kralupech nad Vltavou. Jeho sen nyní postupně uskutečňuje mecenáš Petr Závodský.
Málo se bohužel ví, že Kralupy nad Vltavou jsou rodištěm velmi uznávaného malíře krajin a aktů, Jiřího (Georgese) Karse. Narodil se v roce 1880 ve mlýně čp. 7. Dobré finanční zázemí rodiny mladému talentovanému umělci umožnilo studia v Mnichově u Franze Stucka. Georges Kars následně prožil většinu svého života mezi předními malíři první poloviny 20. století ve Francii, Německu, Španělsku, Belgii a Švýcarsku, kde také v roce 1945 zemřel.
Osudové setkání dvou kralupských rodáků
Karsova díla jsou dnes příležitostně prodávána na významných zahraničních aukcích uměleckých děl. Na jednu z nich před deseti lety zavítal kralupský rodák Petr Závodský, místní podnikatel a jednatel stavební firmy Montako. Především ale milovník krásných obrazů.
Byla to aukce jako každá jiná. Cenná umělecká díla ze všech koutů světa. Jeden obraz ale Petra Závodského zaujal. Začal se zajímat o jeho autora, studovat jeho život i dílo a nestačil se divit. Kralupský rodák, o kterém se v Česku téměř neví, a který je přitom uznávaným autorem po celém světě.
Většina jeho obrazů bohužel po jeho smrti zůstala v různých veřejných a soukromých sbírkách v zahraničí. Na své rodné město ale nikdy nezapomněl. Celý život snil o tom, že své obrazy přenese do rodných Kralup nad Vltavou, kde je vystaví ve vlastním muzeu.
Petr Závodský měl k obrazům díky dědečkovi vždy vřelý vztah. Umí jejich uměleckou hodnotu poznat a jejich krásu vnímat. Síla Karsových obrazů ho nadchla, navíc má také rád své rodné město, kde prožil už 60 let svého života. Rozhodl se dokončit Karsův záměr a zároveň pro Kralupy nad Vltavou něco udělat.
Kancelář jako přechodná soukromá galerie
Na aukcích po světě začal Karsovy obrazy skupovat. Dnes jich má 35 a většina z nich visí přímo v jeho kanceláři ve stavební firmě. Jeho kancelář sice vypadá jako galerie umění, kde na stěnách stěží najdete kousek volného místa, oči ale z krásných Karsových obrazů doslova přechází. Mají velký náboj díky své barevnosti, někdy ale působí i depresivně. Kars bohužel depresivními stavy trpěl a v některých jeho dílech jsou jeho pocity zachyceny.
Sbírka se stále rozrůstá a Petr Závodský se rozhodl jí věnovat svému rodnému městu. Přeje si, aby se odkaz Karse u nás dále šířil a veřejnost se mohla s jeho obrazy blíže seznámit. Zároveň proto v Kralupech nad Vltavou buduje muzeum Jiřího Georgese Karse, kam sbírku umístí a věnuje městu.
Poslední přípravy
Muzeum bude otevřené v příštím roce. Pro Petra Závodského to bude zároveň smutný i radostný okamžik. Zvykl si být Karsovými obrazy ve své kanceláři obklopen. Zároveň si ale nemůže užít jejich plnou krásu. Každý obraz totiž potřebuje mít svůj prostor a místo, kde skutečně vynikne. Těší se proto, až sbírku přestěhuje do připravovaného muzea a spolu s ním si bude moci Karsovy obrazy vychutnat i veřejnost.
Navíc sbírku stále rozšiřuje právě proto, aby obrazy mohly být obměňovány a muzeum nebylo statické. Návštěvníci se tak mohou těšit vždy na nějaké novinky. Ostatně místo pro umístění celé sbírky je přímo ideální. Je to část areálu bývalého mlýna, kde se Kars narodil a kde žila jeho rodina. Dnes toto místo připomíná Karsova bysta, kterou jako památník na tohoto světově uznávaného malíře vytvořil sochař Stefan Milkov.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
