Zpěv chorálů dodával husitům bojového ducha. Dnes si sílu hromadného zpěvu dokážeme jen stěží představit
Jak zněl chorál Ktož jsú boží bojovníci, když ho hromadně zpívala husitská vojska? Sběratel lidových písní Adam Votruba z Kolínského muzea hledal odpověď na tuto otázku. Nakonec se rozhodl sílu zpěvu vyzkoušet pod širým nebem. Na vrchu Vítkov na pražském Žižkově se kvůli tomu sešla asi stovka lidí.
Chorál Ktož jsú boží bojovníci najdeme v celé řadě sborníků a zpěvníků. "V první řadě to byla píseň, která byla velice slavná od 19. století, kdy měla funkci takové až národní hymny,“ vysvětluje kurátor Českého muzea hudby Tomáš Slavický. Jen stěží najdeme někoho, kdo by slavný chorál neznal. Melodickou linku si vypůjčila celá řada skladatelů. Chorál zazní například v opeře Bedřicha Smetany Libuše nebo v symfonické básni Tábor a Blaník. Zdeněk Lukáš se chorálem inspiroval ve skladbě Malá humoreska a Karel Husa slavný chorál cituje v Hudbě pro Prahu 1968. Melodie zazní v téměř dvacítce filmů.
„Autora nevíme, i když je hodně teorií, ale známe nejstarší zápis, který je z Jistebnického kancionálu, známé to památky husitského zpěvu,“ vysvětluje Tomáš Slavický. Zajímavé je, že Jistebnický kancionál byl nalezen až roku 1872, slavný husický chorál se ale zpíval už před tím. Podle Tomáše Slavického existují různé verze, což může zpěvákům činit problémy.
Zpěvem naháněli nepřátelům hrůzu
Zpěvem bojové hymny údajně husité dokázali zahnat nepřítele. „Váže se to hlavně k bitvě u Domažlic, kde došlo k tomu, že křižácké vojsko, které vtrhlo do Čech, než se stačilo zformovat k bitvě, tak se dalo na ústup a posléze na útěk,“ říká Adam Votruba, který upozorňuje na to, že není jisté, zda husité u Domažlic zpívali právě tento chorál. Je ale pravděpodobné, že temné údery do bubnů, rachot husitských povozů a odhodlaný zpěv bojovníků u nepřátel s křížem na prsou vyvolával hrůzu.
Během experimentu na vrchu Vítkov se k mužským hlasům připojilo i několik hlasů ženských. Podle Adama Votruby totiž právě u bitvy na Vítkově bylo doloženo, že se mezi bojovníky pohybovaly i ženy. Do experimentu se zapojili zkušení pěvci z pěveckých souborů, student operního zpěvu i lidé, kteří si zpívají jen tak pro radost. Je ale skutečně možné zpívat dnes tak, jak husité zpívali před 600 lety? „Téměř ne, protože to vojsko bylo obrovské, ale také ti lidé ve středověku zpívali jinak. Ta schopnost zpívat v posledních 100 letech hodně upadla,“ vysvětluje Adam Votruba. „Navíc, ještě tam působily silné emoce, oni prostě táhli do boje, takže ta motivace a jejich prožitek byl úplně jiný, než když si to dnes zpíváme my.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka