Výlety, Hobby magazín, Zahrádkářská poradna, Příběhy lidí z našeho kraje, reportáže ze zajímavých akcí a ze života lidí s handicapy a Pochoutkový rok, to je moje současná práce v rozhlase. Je to práce mnohobarevná, obohacující. Seznamuji se s lidmi, kteří něco umějí a vědí, okouzlí mě a já se to okouzlení snažím předat vám, ve svých příspěvcích.
Dlouhá léta jsme se potkávali v denním vysílání, kdysi jsem úspěšně prošla konkurzem na moderátorku Českého rozhlasu a před tím (v roce 1995) konkurzem do komerčního rádia. Původně jsem byla učitelkou (obor jsem vystudovala na UK v Praze).
V minulosti jsem v rozhlase vytvořila seriály různých zaměření: Hudební abecedy, Mikrofóra nebo Víkendové siesty (rozhovory s osobnostmi kultury nebo sportu). Také seriály pořadů o víně Červený a bílý I. a II., o pivu Vyvalte sudy (s Františkem Richterem jsme pak o pivu napsali knihu Pivo jako křen), o šumivých vínech Bublinky, o lihovinách a destilátech Palírna (všechny získaly ocenění na mezinárodním festivalu gastronomických pořadů Znojemský hrozen). Pro Dvojku jsem připravovala a moderovala hudební pořad Polední hrátky.
Vládní výbor pro zdravotně postižené občany odměnil v roce 2015 můj dokument Poslepu Cenou za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení v rozhlasové kategorii. Dokument získal I. místo.
Miluju svou rodinu, místo, kde žiju (kousek od Máchova jezera), miluju Prahu a náš kraj, svou práci, mám ráda své přátele a dobré lidi obecně. Ráda čtu, fotím, maluju, procházím se přírodou i městem, často sedávám v divadle (jako dlouholetá porotkyně Cen Thálie), jezdím na kole i bruslích a ráda se směju.
Všechny články
-
Muzeum ve Všeradicích zve do časů Rettigové. Nahlédnete zde i do kuchyní našich babiček a prababiček
Galerie a muzeum Magdaleny Dobromily Rettigové ve Všeradicích na Berounsku existuje už 16 let. Nachází se v areálu Dvoru Všerad, kde Rettigová v útlém dětství žila.
-
Bez klobouku ani ránu, říká sběratelka pokrývek hlavy Jaroslava Veselá. Hesla se drží
Její babička šla v klobouku i pro droždí. Malá Jaruška klobouky obdivovala, ráda si je půjčovala a zkoušela. Není tedy divu, že jako velká začala klobouky sbírat.
-
Sláva hrachorům: Nevzhledný plot nebo pergolu můžeme nechat popínat rostlinami s něžnými květy
Dostaly se k nám ze Sicílie někdy v 18. století. První zahradní odrůdy začaly vznikat o století později a dnes se pěstuje velké množství hybridů. Řeč je o hrachorech.
-
Eduard Štorch si příběhy z dávnověku doslova vykopal, dozvíte se na výstavě v Muzeu Mladoboleslavska
Eduard Štorch byl osvícený pedagog, nadšený archeolog a spisovatel. V Muzeu Mladoboleslavska teď otevřeli výstavu Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha na Mladoboleslavsku.
-
Na střeše Národního zemědělského muzea si můžete užít živou zahradu i krásné výhledy na Prahu
Střešní zahrada pražského Národního zemědělského muzea představuje zcela unikátní koncept. Ve venkovní expozici nazvané Živá zahrada výhledů uvidíte včelí úly i políčko.
-
Evropský unikát ukrývá zrekonstruovaný zámeček Turbovice. Kládový lis se dochoval na původním místě
Na Mělnicku kdysi zakoupil pozemky rod Turbů a vystavěl viniční usedlost. Ta se po rekonstrukci vyloupla do krásy a ukrývá jedno evropské nej. Brzy otevře dveře veřejnosti.
-
Výstava loutek jako pocta legendě českého loutkářství Františku Pešánovi
Albrecht z Valdštejna, princ i princezna, ježibaba či kostlivec,… Stovka loutek bude k vidění v Klášteře Hradišti nad Jizerou.
-
Nezbedovi a jejich velká sbírka traktorů: svatební dar, filmový „hrdina“ a traktorbus
Rodinná firma Nezbedových, která se zabývá prodejem traktorů, zemědělské a komunální techniky a také sama hospodaří, vlastní sbírku, jejíž kousky zabírají hodně místa.
-
Malý spolek s velkým srdcem. Dobrota z Malého Újezdu propojuje generace
Spolek Dobrota v Malém Újezdě na Mělnicku funguje nedlouho, ale už zvládl mnohé. Například uspořádat benefiční běhy na podporu lidí s handicapem, po amputaci končetin.
-
Palác Žofín, a dokonce i Slovanský ostrov, byste před několika stoletími v Praze hledali marně
V Praze stojí na ostrově uprostřed Vltavy palác. V roce 1840 ho navštívil arcivévoda František Karel, otec císaře Františka Josefa I. Po jeho manželce dostal jméno Žofín.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »