Na kontrabas jsem se naučil hrát během cesty autobusem do Turecka, vzpomíná herec a režisér Jakub Wehrenberg

Dnes už neexistující skupina Hamleti prý kdysi začínala jako kapela herců, kteří se dali dohromady proto, aby bavili své kolegy. „Hráli jsme na mejdanech Divadla ABC. Původně třeba vůbec nebyl v kapele Aleš Háma, naopak s námi hráli Filip Blažek a Ernesto Čekan,“ vybavuje si i po mnoha letech Aleš Wehrenberg.

Uskupení původně utvořené jen pro pár příležitostí ale nakonec začalo intenzivně koncertovat po celé republice a hrát na vysoké úrovni. „Mívali jsme pravidelné výroční koncerty v Lucerna Music Baru, kam jsme si zvali různé hosty. Nehráli s námi snad jen Lucie Bílá a Hanka Zagorová. Jinak úplně všichni, včetně Karla Gotta,“ konstatuje Jakub Wehrenberg.

Jakub Wehrenberg a Pavel Vítek|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Co se týče hudebních nástrojů, Jakub Wehrenberg se považuje za samouka. „Kdysi jsem hrával na zobcovou flétnu, což je ale podle mě takový nedůstojný nástroj. Když jsem se u toho viděl v zrcadle, bylo to až strašidelné. Na konzervatoři jsem pak měl povinný klavír. Rezignoval jsem ale na noty a etudy, spíš jsem si hrál své populární písničky,“ popisuje své hudební začátky Jakub Wehrenberg.

Zlom v muzikantských dovednostech Jakuba Wehrenberga prý přišel během divadelního zájezdu do daleké turecké Ankary, na kterou spolu se svými hereckými kolegy vyrazil autobusem. „Byla to strašná dálka a říkali jsme si, co budeme cestou dělat. Nevím, co mě to napadlo, ale v žižkovském divadle jsem našel kontrabas a vzal jsem si ho s sebou. A cestou jsem se na tento kontrabas naučil hrát. A z toho už byl jen kousek k tomu, abych se přeškolil na baskytaru,“ konstatuje.

Proč doma schovává průkazku Českého rozhlasu? Kterou českou herečku považuje za nejlepší a nekrásnější na světě? A jak se mu vydařily domácí pokusy o vaření piva? Nejen to se dozvíte při poslechu celého pořadu.