Libuše|Dobrý večer, dnešní téma ve mně vyvolalo dávnou vzpomínku. Měli jsme sousedku, která byla doma s dcerou , které byly 4 roky. Maminka chodila do práce a sousedka den co den čekala až já přijdu ze školy a maminka z práce. Bylo mně v té době 15 roků Sousedka mně strčila uřvané děcko a maminku zdržovala. Obě jsme byly naštvané a chodily domů jako zloději , aby nás nebylo slyšet . Opatrně jsme odemykaly , málem chodily bosky. Jednou jsem si jen tak pro sebe řekla asi trochu víc nahlas "už je tady zas" a ejhlle byl pokoj. Sice jsem za tu poznámku pochválená nebyla , ale výsledek se dostavil.
Helena,Matylda|Návštěvy náš rád,zábava nesmí stát,dobré jídlo pití,jak příjemný je ten DEN,a na NOC ven,domů,běžte si.Návštěva se potom NEtváří mile,měla také jiné cíle?SEX
Můj svět má barvy duhy,některá návštěva má i modrobílé pruhy.V duši je mi Honzíčku krásně a proto skládám tyto básně.čau
EVA Z LITVÍNOVA|DOBROU NOC PŘEJI VŠEM.MĚLI JSME KAMARÁDA,KTERÝ DOKUD BYLO CO PÍT,TAK KLIDNĚ DO TŘÍ DO RÁNA.ALE ON TO PITÍ I PŘINESL,ABY BYLO DOST.JÁ VŽDY ZROVNA NIC NEMĚLA DOMA.TAK JSEM SE NAUČILA,KDYKOLIV ODEŠEL NA TOALETU VŽDY Z LAHVE ULÍT,ALE ON DOBŘE VĚDĚL,ŽE PŘINESL DALŠÍ.JEDNOU MANŽEL ŘÍKÁ-KAMARÁDE,MÁME DOPITO JDU SPÁT.JÁ,ŽE HO SNAD DOPROVODÍ,ALE MANŽEL VZAL SCHODY A ŠEL.KAMARÁD SE ŠIBALSKY USMÁL A MASKÁČOVÉ BUNDY VYTÁHL FLAŠKU VODKY.ODSKOČIL SI,JÁ VYLILA CELOU FLAŠKU DO SKLENICE,POLILA UBRUS VODOU A POLOŽILA FLAŠKU SE ZBYTEČKEM NA UBRUS.VRÁTIL SE KE STOLU A ŘÍKÁ,JÁ TO ASI ZVRHNUL.DOPIL TEN ZBYTEK Z FLAŠKY A KONEČNĚ ŠEL.:D
Daniela|Dobrý večer pane Macoun, asi mám štěstí . Mám dosti dobrých známých , ale nikdo ani já si nedovolí přijít na návštěvu bez zavolání. A proto se těším na mou návštěvu. Ale jako dítě to bylo jiné. Prosťe návštěva přišla , můj otec řekl před moji malou sestrou než vešly “ host do domu hůl do ruky , jinak neodejdou” . Oni přišly a Liduška přesně opakovala co tatínek řekl a bylo po návštěvě . Prostě malé děti říkají pravdu. Máte hezký pořad, děkuji vám
Bedřich|Dobrý večer návštěva není špatná ale kolikrát je otravná já musím kolikrát vypnout zvonek protože já koupím pivo, víno a oni nekoupí nic to mi docela mrzí
Dobromila Atalovičová|ZDRAVIM VAS HONZO A VSECHMY MAM STESTI KE MNE CHODI NAVSTEVY CO MAM RADA A VEDI KDY MAJI POZDRAVIT DOVIDENIA DOBRUSKA KDYZ BY JSTE CESTOVAL NA SLOVENSKO BYLO BY MI POTESENIM VSE JEN DOBRE ZDAR A SILU DOBROMILA NM NV
Daniela z Prahy|Vladimír Komárek měl na vstupu do svého ateliéru cedulku se slovy : jen krátká návštěva potěší. Měl svatou pravdu, protože jak praví přísloví ryba a host třetí den smrdí. Při dnešním tématu si vzpomínám na příhodu z mého dětství, která se přes půl století dávala k lepšímu. Bylo po válce a moje babička upekla poctivé koláčky s makem i tvarohem. Soused přišel na návštěvu a když mu nabídla, tak se nezdráhal. Asi po půl hodině, kdy byl talíř poloprázdný hosta vyzvala: Jen si poslužte. Máte je moc dobrý, opáčil host. Tak já si ještě ten druhý vezmu. Pane Krejza bude pátý, ale hlavně, že vám chutná. Konstatovala babička a pan Krejza záhy rudý ve tváři odešel. Ale vracel se vždycky rád, když cítil, že chodbou voní buchty. Ale skoro celý talíř prý už vícekrát nezbaštil. Zdravím, Daniela
Jana Jirkov|Dobrý večer p. Honzo a posluchači, jak se říká, host do domu, bůh do domu a jeden citát také říká: každá návštěva potěší, některá když přijde, jiná když odejde...děkuji za pozdrav p. Michalovi z Myšlína, včera měl v NL pěkný příspěvek a zdravím všechny mé kamarády a kamarádky a všechny posluchače NL.
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČÉR P.REDAKTORE A POSL.N.L.JÁ JSEM NIKDY ŽÁDNOU NÁVŠTĚVU NEODMÍTL,KAŽDÉHO JSEM NAOPAK PŘIJÁL,NĚKDY ŠLO JEN NĚCO RYCHLE VYŘEŠIT,TAK JSEM NEMUSÉL DOTYČNÉHO ZVÁT DÁL,JINAK NĚKTERÉ ZÁLEŽITOSTI JSEM VYŘEŠIL U KÁVY,NĚKTERÉ NÁVŠTĚVY TRVALY I DÉL.S NĚKTERÝMA HOSTAMA JSEM JEZDIL PO OKOLÍ JINAK MUSIM ŘÍCT ŽE SPOUSTA POSL.N.L.NÁS ZVE,ALE TAKY SI JEDEN NEPŘÁL ABYCHOM HO NAVŠTÍVILI,I TACÍ JSOU.ZDRAVÍM POSL.N.L.FRANTIŠEK ŽIDLOCHOVICE.
Michal Sedlák z Myšlína|Chvála mým hostům, kteří mají smysl pro přiměřenost. Pokud by se však návštěva nechtěně protahovala, hosté by mi jistě rádi pomohli se štípáním dříví. Zima bude tuhá. Napadá mě, že se mohla klidně natočit humorná scénka s názvem Přijďte zas! Do role hosta bych obsadil Felixe Holzmanna, v roli hostitelky vidím Jiřinku Bohdalovou. „Arabica došla, připravím pánovi cikorkovou kávu.“ „Černý čaj nevedeme, ale udělám pánovi fenyklový!“ „Mám chuť na olomoucké tvarůžky. Jsou uzrálé tak akorát. Dá si pán se mnou?“ Před koncem by vyšlo najevo, že host po prodělané viróze ztratil chuť i čich. A v samotném závěru by host s hrůzou vystřelil z křesla, v silném rozrušení a bez rozloučení by opouštěl hostitelčin dům. V rohu pokoje totiž zahlédl malinkého pavouka. (Pozdravuji posluchače, jmenovitě paní Janu z Jirkova a paní Milenu z Poděbrad, které se líbil můj včerejší příspěvek.)
Pepa| Zdravím N.L. ! ,,Jak se zbavit návštěvy, která již přišla." - Na to platí stará, dobrá rada.
,,Pojďte se podívat na naši pěknou zahradu a vezměte si s sebou svůj kabát".
Heda|Pěkný večer vespolek,
skutečně se mi už stalo,že mi návštěva velmi nepasovala.
Tehdy jsme se začali oblékat,že právě odcházíme :-)
Velmi úspěšný recept!
Přeju vše dobré všem.
Věra|S paní Alenou souhlasím. Svým známým jsem řekla, že se s nimi ráda uvidím, ale na procházce. I kvůli covidu.
Alena|Zdravím Vás, pane Honzo a taky všechny posluchače. Moji rodiče byli oba jedináčci, neměli jsme žádnou rodinu, takže k nám opravdu nikdo nechodil, byli jsme tak na to zvyklí, i když mně to třeba vadilo. A nakonec to dopadlo tak, že já mám jenom bratra, nebydlí úplně blízko, takže občas k nim jedu, když třeba chci jít za rodiči na hřbitov, ale oni k nám nejezdí vůbec. Kamarádky samozřejmě mám, ale jak nejsem na ty návštěvy celý život zvyklá, tak jdu někam opravdu jen na chvilku, radši se scházíme třeba v cukrárně, abychom mohly kdykoliv odejít, přes léto se scházíme radši venku, už to tak máme zavedeno, abychom si nenarušovaly soukromí.
Jana|Přeji všem pěkný večer. Na tohle téma mám docela dobrý příběh. Moje dlouholetá kamarádka měla kamarádku, která bydlela nedaleko a velice často k ní chodila na návštěvu, řekla bych, že téměř denně. Nebyla otravná, to ne, ale přišla třeba ve čtyři odpoledne, sedla si a seděla. Já jsem tam někdy chodila, ale tahle tam byla pokaždé a když jsem řekla schválně: pojďme domů, tak ona nikdy nechtěla. Byla svobodná, bydlela sama, tak neměla co dělat. No a tak když bylo třeba deset večer, kamarádka s dítětem, s manželem se vykoupali a šli postupně spát, ona seděla, až se pomalu sesunula na gauči a spala, někdy i spadla a spala na zemi. Trvalo to léta, jí to vůbec nebylo hloupé, ráno se sbalila šla do práce, někdy tam i posnídala. Nedalo se jí fakt zbavit, protože ta moje kamarádka byla vlastně denně doma, tak nemohla říct, ať jde pryč. Skončilo to tak, že si kamarádka s manželem koupili domeček v jiném městě a tak měli pokoj. Já jsem se fakt mohla vždycky uchechtat, když kamarádka došla ráno do práce a řekla, že ta druhá zase spala u nich ráno na zemi.
