Petardy a ohňostroje: Jak se postarat o psy?
Každoročně se řeší, jak psy děsí petardy a ohňostroje. Každoročně se stává, že někteří vyděšení psi utečou, a pak je problém je najít. Jak můžeme pomoci našim mazlíčkům?
Jednou z cest je trénink, například myslivecké zkoušky zahrnují i přivyknutí na střelbu, ale to asi nebude většinově uplatnitelná rada. Také se dá trénovat tak, že po velké hlučné ráně dostane pes pamlsek, a spojí si tak hluk s příjemným zážitkem.
Další možností je použití tlumicích léků – ale to s sebou nese dva problémy – za prvé nástup účinku a za druhé trvání účinku. Dopředu nevíte, kdy se rána ozve a podat tlumicí lék ve chvíli, kdy už je pes ve stresu, znamená podat vyšší dávku. A taky nevíte, jak dlouho ten rámus bude trvat a jak dlouho tedy psa tlumit. Ještě tak u oficiálních ohňostrojů se tohle dá určit, ale u ojedinělých petard se to „nevychytá“.
Řada majitelů psů to řeší odjezdem do klidnějších míst. Někdo zas má vyzkoušeno, že pustí nahlas třeba rádio nebo televizi a tento hluk pak vytvoří jakési tlumivé pozadí pro petardy zvenčí.
V každém případě by měl páníček zůstat v klidu. Pes vycítí vztek a nervozitu a nemá pak ani tu základní oporu v klidovém člověku. A rozhodně je lepší nechat psa při domácí silvestrovské oslavě, kde pak zvenčí doléhají i ty petardy, než ho zavřít někam do sklepa a nechat ho tam na pospas pro něj nevysvětlitelnému rámusu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.