Petra Černocká ráda maluje a pracuje rukama, doma má i trpaslíka

Petra bydlí v řadovém rodinném domku, který si kdysi po válce stavěli tiskaři svépomocí. I ona si tenhle svůj domov zvelebila. Na konci zadní zahrady postavila malý dřevěný domeček, který vlastnoručně pomalovala květinovými vzory. To vše dělala pro svou vnučku, která si v domku hraje a bydlí přes léto. Zahradu nechává Petra v romantickém neokázalém duchu. Dokonce jí tu rostou žampiony.

8 fotografií

Skrytá malířka

Zpěvačka nás také pustila do svého soukromí v patře domu, kde je u stěny přistavené piano. Petra na něm kdysi složila i svůj první velký hit „Ovečka“. První píseň, kterou skládala s kytarou, byla „Koukej, se mnou si píseň broukej“. Tuto kytaru si ještě schovává na chalupě. A její manžel čeká, že ji jednou dobře vydraží.

V místnosti je i šicí stroj, na kterém Petra často šije. Manželovi dokonce zkracuje džíny, jako profesionální krejčová. Také říká: „Je zajímavý, že džíny jsem Jiřímu nikdy nezužovala.“ Jednou mu nabídla, že by mu do pasu všila klínek, ale bral to jako jasnou potupu a šel si raději koupit nové kalhoty.

Petra má doma i trpaslíka, je betonový a našel úkryt mezi pianem a pracovním stolem. Schovává si také obraz z raného období od Ivy Hüttnerové, jejíž styl byste zde skoro nepoznali. Petra sama ráda maluje. Její vlastní obraz visí v obývacím pokoji a namalovaná kočka je i na opěradle staré židle.

Saxanu při natáčení ovívali

Na slavnou Saxanu má jako vzpomínku několik časopisů a dobový plakátek k filmu. Ten prý nikdo nezná, protože v kinech byl nakonec použitý jiný. Když Petře poprvé narazili při natáčení na hlavu známou paruku, nebyla z toho nadšená, protože se jí vůbec nelíbila. Když se potom ovšem viděla na plátně, musela uznat, že kamera měla tenhle účes ráda. Film se natáčel v létě v Pardubicích, a Petře bylo v paruce a v černých šatech až na zem horko. Musely kolem ní pořád kroužit maskérky a vysušovat ji pot.

Dodnes si také pamatuje to nejdelší zaklínadlo: „Xydravoplax Vebeteme xamboplex!“ Ve filmu ho použila ve scéně odehrávající se v kabinetě, kde ji hlídal školník Vladimír Menšík. Po vyřčení zaklínadla se změnila v sovu a ulétla. „Tedy mezi námi, ta sova byla nějaká přichcíplá. Oni ji snad tahali provázkem, aby odletěla v pravou chvíli.“