Pokojové květiny v zimě odpočívají. Uschnout ani shnít by ale neměly

Pokud se rostlinám nedostává světla, jejich růst se zpomalí. Je proto ideální přenést je do chladnějšího prostředí. Takovou možnost ale samozřejmě každý nemá. „Tak je necháme tam, kde jsou, akorát snížíme zálivku. A nehnojit,“ radí jihlavská květinářka Bára Konečná. Mezi pokojovými květinami, které by měly ve vytápěných místnostech je velký výběr. Jsou to například takové stálice, jako jsou draceny, tchyniny jazyky, fíkusy nebo různé lopatkovce.

Rostliny, které mají kmínek nebo hlízy v kořenech, zaléváme, až když je téměř vyschlá. Potom jim ale vody dodáme opravdu dostatečné množství. „Krupnutí sem, krupnutí tam, to ne. Opravdu jednorázové zásadní zálivky, kdy ta rostlinka dostane dostatek vláhy do svých zásobáren,“ říká Bára Konečná s tím, že i při takové zálivce si dává pozor. „Radši kytku vysuším, než bych ji přelila,“ dodává. Rostlinu téměř suchou je totiž ještě možné zachránit. Co shnije, už nikdo nevzkřísí.

Rostliny, které mají listy nebo stonky plstnaté, je třeba zalévat do misky. Příkladem jsou africké fialky nebo rýmovník. V tomto případě je pravidelná zálivka nutná, protože například fialka kvete i v zimě. Bára Konečná má pro zalévání „babskou“ radu: „ Říkám tomu prstíková metoda. Nebát se vrazit prst do květináče a zjistit, jak na tom ta rostlina je,“ radí. Někdy se totiž stává, že na povrchu je hlína suchá, ale kořeny zahnívají.

V zimě také není vhodné pokojové rostliny rosit. Podle Báry Konečné je vhodnější dát mokrý ručník na topení a místnost zvlhčovat. Při podlahovém vytápění je pak možné na širší misku nasypat kamínky nebo keramzit, ve kterém se bude voda držet a postupně odpařovat. Vytvoří se tak vlhkost přímo kolem konkrétní rostliny.