Pokojové květiny v zimě odpočívají. Uschnout ani shnít by ale neměly

29. prosinec 2018

Zima bývá často pro naše pokojové květiny zátěžovou zkouškou. V místnostech se přes den mění teploty i o více stupňů, topení vysušuje vzduch a slunce také moc nesvítí. Co dělat, aby se domácí zeleň ve zdraví dožila jara? Odborníci radí péči nepřehánět. Většina rostlin totiž odpočívá.

Pokud se rostlinám nedostává světla, jejich růst se zpomalí. Je proto ideální přenést je do chladnějšího prostředí. Takovou možnost ale samozřejmě každý nemá. „Tak je necháme tam, kde jsou, akorát snížíme zálivku. A nehnojit,“ radí jihlavská květinářka Bára Konečná. Mezi pokojovými květinami, které by měly ve vytápěných místnostech je velký výběr. Jsou to například takové stálice, jako jsou draceny, tchyniny jazyky, fíkusy nebo různé lopatkovce.

Rostliny, které mají kmínek nebo hlízy v kořenech, zaléváme, až když je téměř vyschlá. Potom jim ale vody dodáme opravdu dostatečné množství. „Krupnutí sem, krupnutí tam, to ne. Opravdu jednorázové zásadní zálivky, kdy ta rostlinka dostane dostatek vláhy do svých zásobáren,“ říká Bára Konečná s tím, že i při takové zálivce si dává pozor. „Radši kytku vysuším, než bych ji přelila,“ dodává. Rostlinu téměř suchou je totiž ještě možné zachránit. Co shnije, už nikdo nevzkřísí.

Rostliny, které mají listy nebo stonky plstnaté, je třeba zalévat do misky. Příkladem jsou africké fialky nebo rýmovník. V tomto případě je pravidelná zálivka nutná, protože například fialka kvete i v zimě. Bára Konečná má pro zalévání „babskou“ radu: „ Říkám tomu prstíková metoda. Nebát se vrazit prst do květináče a zjistit, jak na tom ta rostlina je,“ radí. Někdy se totiž stává, že na povrchu je hlína suchá, ale kořeny zahnívají.

V zimě také není vhodné pokojové rostliny rosit. Podle Báry Konečné je vhodnější dát mokrý ručník na topení a místnost zvlhčovat. Při podlahovém vytápění je pak možné na širší misku nasypat kamínky nebo keramzit, ve kterém se bude voda držet a postupně odpařovat. Vytvoří se tak vlhkost přímo kolem konkrétní rostliny.

 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.