Popraskala vám mrkev a petržel je rzivá? Proč se to stalo a jak tomu příště zabránit?
Popraskaná mrkev, to je problém nevyrovnané dodávky vody. Rzivá petržel vypovídá především o kvalitě půdy. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Nejprve ta mrkev. Když narůstá, potřebuje vodu. Ve chvíli, kdy přijde delší období sucha, přestane růst a chystá se na ukončení sezony. Ale pokud zase zaprší a déšť prosákne třeba 20 centimetrů hluboko, rozmyslí si to a začne přirůstat. A protože má už pevnou slupku, pokožku na svém povrchu, tak při tom vnitřním nabývání objemu praská.
U petržele je vznik rzivosti dost závislý na kvalitě půdy. Písčitá, záhřevná, kvalitní zelinářská půda nedává základ vzniku této choroby. Ale tam kde je těžká půda, po dešti dlouho držící vodu, kde je v půdě organická hmota špatně rozložená, tam se tato choroba projeví.
Když to vezmeme od začátku: mrkev je hodně citlivá na střídání vlhkosti půdy v době po výsevu. Pokud v této době přijde přísušek, zemina okolo klíčících semen proschne, usychá i klíček mrkve. Může se stát, že při zanedbání zalévání nám vzejde jen několik mrkví v celé řádce. Ty jsou ze semen, která se probudila později a podmínky ke klíčení měla lepší.
U mrkve je vlastně lepší, když neklíčí všechny rostlinky najednou, ale postupně. Sníží to riziko prázdné řádky.
Ještě citlivější je petržel. Doba, kdy potřebuje zalévat, se může zdát dost dlouhá. Někdy tři týdny, jindy třeba měsíc. Tak dlouho trvá v chladném jaru doba, než se ukážou malé rostlinky nad zemí.
Problém částečně řeší časné výsevy, třeba už v listopadu, nebo klidně v lednu, v únoru. To mívá zem zásobu vody ze zimy, prosychání tolik nehrozí.
Nemáte na zahradě kvalitní zelinářskou půdu? Čím můžete nahradit petržel a proč? To si poslechněte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
