Poutní místo v Hrubém lese připomíná medvěda, který zahnal muzikanta na strom

Jeřáb je nejvyšší horou horského masivu Hrubý les. V severozápadní části pohoří, nedaleko Králík se vypíná do úctyhodné výšky 1 003 metrů nad mořem a je jedinou „tisícovkou“ těchto hor.

K místu, kde dnes stojí poutní kaple, se váže zajímavá pověst. Na počátku 18. století se tudy prý vracel z posvícení houslista. Cesta do kopce jej vyčerpala natolik, že si pod rozložitým bukem na chvíli zdříml. Po chvíli jej probudilo bručení, a když otevřel oči, uviděl nad sebou hlavu medvěda. Jako blesk vyšplhal na nejbližší strom a byl strachy téměř bez sebe. Medvědovi se ale pod stromem zalíbilo a nechtěl odejít. Houslista mu začal házet pouťové koláče. Není divu, že to se huňáči líbilo ještě víc.

Když koláče došly, začal muzikant v zoufalství hrát na housle. Medvěd byl patrně hudbymilovný a k odchodu se neměl. Hra ale přilákala hajného, který šel neznámému muzikantovi vynadat, že mu plaší zvěř. Když viděl muže na stromě a medvěda pod ním, bylo mu vše jasné a neodbytnou šelmu jedinou ranou skolil. Zachráněný houslista z vděčnosti připevnil na strom obrázek sv. Trojice. Náhodní chodci se pak často na hřebenu zastavovali ke krátké modlitbě.

Zda je tato pověst pravdivá, nevíme, jisté je, že v roce 1786 se zde skrývali obyvatelé nedalekých Králík, prchající před vpádem pruských vojsk krále Fridricha II. Jako dík za své zachránění vybudovali na místě dřevěnou kapli zasvěcenou sv. Trojici. Každý rok, vždy kolem 26. července, k ní pak mířila velká procesí.

Kaple jako pocta k jubileu

Poutní kaple v novogotickém stylu, která stojí pod Jeřábem dnes, byla postavena v roce 1898. Ve stejném roce slavil majitel zdejšího panství, kníže Johann II. z Lichenštejna čtyřicet let své vlády. Lesníci mu na počest stavěli na mnoha místech jubilejní kameny - pamětní mohly, kolem kterých sázeli duby. Podle některých historiků není vyloučeno, že v souvislosti se stavbou jubilejních kamenů postavil lesní personál nedaleko nich i novou poutní kapli.

Před kaplí stojí i prastarý kříž a alej, kde kdysi bývala křížová cesta|foto: Miroslav Kobza

V letech totality byla kaple díky nezájmu zdevastována a až po roce 1989 se začala situace kolem ní zlepšovat. Bohužel původní, na plechu malované obrázky křížové cesty, která vedla alejí ke kapli, se již zachránit nepodařilo.

Zdejší příroda je krásnou kombinací smrkových lesů a vysokohorských bučin s pasekami a horskými loukami. Množství unikátních druhů i celkově zachovalý ráz přírody vedly k vyhlášení přírodního parku. Zároveň jde totiž i o významnou pramennou oblast. Pramení zde řeka Tichá Orlice i Březná a také několik potoků přitékajících do Moravy. A vyvěrají tu i minerální prameny. Třeba ten, který prýští ze starého jímacího zařízení kousek od kaple. Jméno mu dal Leopold Grabner, někdejší správce zdejšího polesí. Jeho mírně radioaktivní voda je velmi chutná a osvěžující.

Poutní místo pod Jeřábem je také křižovatkou cyklotras, běžkařských stop a turistických stezek. Dá se odsud vydat na Králicko, Hanušovicko, Zábřežsko, Štítecko i do údolí Moravy a pak na Králický Sněžník. Jezdí sem také skauti, kterým slouží nedaleká lovecká chata Wolfka. Na svátek Sv. Trojice se sem konají i vyhlášené poutě.