Preventivní postřik proti škůdcům a chorobám může zamezit zničení úrody ovoce
Abychom měli kvalitní úrodu, musíme o stromy a keře pečovat. Ve stadiu rašení pupenů, do doby před rozkvětem, je třeba ovocné stromy ošetřit proti všem přezimujícím vývojovým stádiím škůdců: mšic, svilušek, mer, puklic, štítenek nebo píďalek. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Dřív některé choroby držely při zemi zimní mrazy, jiné možná i síra ze spalování uhlí. Nižší letní teploty a srážky také nepřály jejich většímu rozvoji. Počasí, jaké bývalo, se v brzké době nejspíš nevrátí. A tak musíme nějak reagovat. Meruňky bez ošetření proti monilinióze v době květu nemusejí dozrát. Stejné to bude i s kadeřavostí broskvoní.
Prakticky na všech ovocných stromech také přezimují škůdci. Vajíčka, larvy, někdy i dospělci. Proti nim ošetřujeme v době, kdy se začínají probouzet. Používá se olej s přídavkem insekticidu. Pokryje se jím prakticky celý strom (keř), aby si přípravek našel vajíčka mšic nebo svilušek i v těch nejmenších skulinkách.
Pokud se postřik podaří načasovat až do doby, kdy je odpolední teplota nad 15 až 17 °C, má toto ošetření velmi dobrý účinek i na květopase jabloňového. Působí dotykově, proto je důležité zasažení, omytí celé rostliny. Vhodnější je hrubší postřikovací tryska.
U strupovitosti jádrovin je dobré jako prevence vysazování rezistentních odrůd jabloní a pak i chemická ochrana preventivně už od fáze „myšího ouška“ až do konce června. Největší pozornost je třeba věnovat stromům od fáze růžového poupěte do 2 týdnů po odkvětu, tou dobou střídat povolené přípravky. Jejich výhodou je, že účinkují i proti padlí. Lze využít i přípravky, které jsou doplněny o listové hnojivo se stopovými prvky. Postřiky jsou určeny proti škůdcům způsobujícím červivost ovoce (pilatky a obaleči).
Na zahrádce můžeme ošetřovat preventivně. Koho ale zajímá, jak na tom se škůdci v sadu je, může se obrátit na oddělení ochrany ovocných plodin VŠÚO Holovousy. O monitoringu škůdců v ovocných zahradách jsme psali v Rukověti zahrádkáře 2015. Najdete ji na webu zahradkari.cz.
Další informace si poslechněte v reportáži.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.