Přirozenému dýchání nedělá dlouhé sezení dobře, říká Kateřina Cajthamlová

3. únor 2023

Vesele a zdravě

Dýchání je automatický děj a nejlepší je na něj nijak nemyslet. Čím méně budete na dýchání myslet, tím budete přirozeněji dýchat. Zpozorněte však, pokud se začnete zadýchávat v běžných situacích.

Rozdíl je, jestli dýcháme ústy, nebo nosem. Všichni savci dýchají nosem, ústy to většina z nich ani neumí a v podstatě netrpí ani na takové neduhy, jako jsou rýmy nebo záněty dutin a podobně. „Určitě je lepší dýchat nosem, pokud to lze. Když má člověk nějakou fyzickou námahu a přísun kyslíku nestačí, tak je potřeba otevřít pusu a dýchat i pusou. Obecně to ale není úplně optimální pro dýchací cesty a sliznice,“ říká otorinolaryngolog Vítězslav Veselý.

Nejvíce se zadýcháme při fyzické námaze. Tady problém není v dechu, ale spíš ve fyzické nebo i psychické kondici. Rozdíl je i v dýchání v noci a ve dne. „V noci není prakticky žádná fyzická aktivita, takže dýchání se zpomalí. Přes den je intenzivnější,“ říká otorinolaryngolog.

Pro přirozené dýchání není vhodné dlouhé sezení. „Sezení je nefyziologický způsob pohybu, a pokud dlouho sedíte, občas nám tělo řekne ‚prodýchni se‘ a donutí vás vstát, narovnat se a pořádně se nadechnout. A to je v pořádku, to je nádherná reakce našeho těla. To je velmi správně,“ uklidňuje doktorka Cajthamlová.

Dušnost dělíme do 4. stupňů

1. stupeň – člověk nezvládá vyšší námahu – třeba rychlejší běh
2. stupeň – člověk nezvládá běh, zadýchává se při chůzi do schodů, zvládá maximálně rychlejší schůzi (příčinou může být i kouření, které vyvolává CHOPN – chronickou obstrukční plicní nemoc)
3. stupeň – člověk zvládá pouze základní domácí činnosti a chůzi maximálně rychlostí 4 km/h. Běžná aktivita už vyčerpává a je to omezující stav
4. stupeň – dušnost v klidu, člověk se zadýchává i při mluvení

Dušnost je chronická a akutní. „Nejznámější u té akutní je, že něco vdechneme a začneme se dusit. Je provázená kašlem. V tu chvíli je potřeba použít Heimlichův hmat, to znamená člověka zezadu obejmout, přitáhnout k sobě a vyrazit to z něj ven. Dalšími příčinami jsou zánět plic, zánět bronchu, onemocnění plicního oběhu, plicní hypertenze. Bolest na hrudi signalizuje spíš srdeční příznaky.“

Příčina může být i psychogenní. „To je zajímavé, protože člověk je vlastně zdráv, ale má panickou ataku a začne šíleně dýchat. Je dušný, přestože jeho plíce jsou naplněné kyslíkem.“

Co radí paní doktorka na závěr?

Choďte na procházky do lesa
Nekontrolujte dech, tělo si řekne samo
Dýchat ústy nemusí být příznak choroby
Pokud máte projevy náhlého vzniku dušnosti, třeba několik dní, vyhledejte lékaře

Kdy je vhodné nasadit kortikoidy? K čemu je dobré absolvovat spirometrické vyšetření a máte se bát jít na operaci, pokud jste astmatik? Poslechněte si záznam pořadu Vesele a zdravě s Kateřinou Cajthamlovou.

Příštím tématem budou vitamíny vhodné na zimu. Co to jsou vitamíny, které z nich potřebujeme v zimě nejvíc a jak je doplňovat? Dotazy můžete posílat přes stránky veseleazdrave.cz nebo nechat vzkaz na telefonním záznamníku 221 553 770.

autoři: Kateřina Cajthamlová , Patrik Rozehnal , djo