Pro skautské tábory jsou v mnoha zemích typické stany s podsadou. Málokdo však ví, že pocházejí z Česka
Pro skautské tábory jsou v mnoha zemích světa typické stany s podsadou. Málokdo však ví, že pocházejí z Česka. Jako první je postavili účastníci skautského tábora u Pelíškova mostu na Sázavě roku 1913.
Důvod byl prostý. Kvůli podmáčenému terénu si chtěli dát táborníci do stanů slavníky, jenže ty se nesměly dotýkat celty, jinak by do stanů teklo. Postavili tedy kolem slavníků dřevěnou ohrádku a celtu připevnili až nad ní. A stan s podsadou byl na světě.
Je pravda, že podobný typ stanu používali už v 19. století australští zlatokopové a prkny si při stavbě stanů pomáhali i vojáci v rakousko-uherské armády. V armádě Scouty však princip podsady dovedli do výsledné podoby. Známé je dokonce jméno muže, který s nápadem přišel. Historik skautingu Roman Šantora uvádí ve své knize Skautské století, že původcem nápadu byl vedoucí zmíněného tábora na Sázavě, Jan Pulkrábek.
V dnešní době už nejsou klasické dřevěné podsady tak běžné a postupně je nahrazují počnice z jiných materiálů, které se dají lépe skladovat a používat opakovaně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
