Pro zpěvačku Elišku Tesařovou se sefardská hudba stala osudovou
Zpěvačka a hudební pedagožka Eliška Tesařová pochází z Kolína a hudba ji provázela od dětství. Ačkoliv se nejprve stala hudební pedagožkou, její touha zpívat ji postupně přivedla na koncertní podia jako spoluzakladatelku a zpěvačku originálního a úspěšného projektu sefardské hudby Misterios del Amor.
Kolínská rodačka Eliška Tesařová od malička vnímala krásu hudby a vždy chtěla ostatním pomoci zážitek z hudebního prožitku naplno vnímat. Především hudební krásu poodkrýt mladé generaci, která si své místo v životě teprve hledá. Působí také jako pedagožka na Gymnáziu v Kolíně, kde se po rodičovské pauze chystá pokračovat, obnovit dříve úspěšný studentský sbor a navázat na jeho koncertní činnost. Původně vystudovala klasický zpěv na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové u výborné lektorky MgA. Jany Machačové, ale intenzivně se věnovala i dalším stylům a žánrům.
Hledání vlastní cesty
Zpěv byl pro Elišku její naprostou přirozeností, ale svou cestu k vlastnímu projevu stále hledala. Své uplatnění nalezla také během dlouhodobé spolupráce s Kolínským Big Bandem a Akademií tanečního umění a sportu Duende, kde také získala inspiraci v hudbě španělského kulturního okruhu. Snažila se získávat zkušenosti i během různých mistrovských kurzů zpěvu u známých českých a zahraničních umělců (například sólové lekce u lektora Petra Hlavatého, hlasový kurz u izraeleské lektorky Victorii Hanny nebo mistrovský kurz u britské lektorky Poppy Holden). Zlom ale přišel až o něco později.
Osudové setkání
Eliška se nejprve začala věnovat interpretaci sefardských písní v kapele Quando, kterou založila společně s hudebníkem Jiřím Arnetem. Díky oblibě této formace vystoupili mimo jiné i jako hudební doprovod dokumentu České televize Mobilizace Luboše Dobrovského.
Sefardské písně, odvozené z hebrejského označení Sefarad (Španělsko), nesou odkaz židovské komunity, která po staletí žila ve středověkém Španělsku vedle křesťanů a muslimů. Tyto kultury se vzájemně ovlivňovaly a inspirovaly v hudbě, poezii i každodenním životě. Po roce 1492, kdy politické rozhodnutí vedlo k vyhnání Židů z Pyrenejského poloostrova, se sefardští Židé rozptýlili po Středomoří, Balkáně, v Osmanské říši i severní Africe, kde dále šířili svoji kulturu.
Sefardské písně nejsou jen historickým svědectvím – podobně jako pohádky předávají hlubší poselství o lidských osudech, životních výzvách, lásce i naději. Jejich nadčasová krása připomíná, že různé kultury mohou žít vedle sebe, vzájemně se inspirovat a obohacovat.
Do Eliščina hudebního vývoje poté osudově zasáhlo rozhodnutí zúčastnit se mistrovských kurzů prestižní Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích. Přihlásila se do třídy vynikající španělské lektorky Beatriz Lafont Murcii, která pomohla dále rozvinout Eliščin talent. Začal se jí tak dále otevírat nový svět, do kterého díky skvělé lektorce naplno pronikala. Beatriz Lafont Murcia jí pomohla proniknout do významu a emocí starých španělských a sefardských písní, aby je mohla autenticky předávat publiku. Eliška si rozšířila pěveckou techniku i barevnost hlasu.
Především ale začala cítit starou sefardskou hudbu skutečně do hloubky. A protože se jednalo o skutečné osudové setkání, paní Beatriz Lafont Murcia Elišku navíc seznámila s loutnistou Janem Čižmářem a vynikajícími profesionálními hudebníky jeho souboru Plaisirs de Musique, kteří se na starou hudbu dlouhodobě zaměřují. Společně pak připravili nový a úspěšný hudební projekt Misterios del Amor (Tajemství lásky), který propojuje sefardské písně se starou hudbou iberského prostoru a středomořské oblasti.
Projekt, který přináší další příležitosti
Eliška dokáže svým projevem, pochopením textů i přirozenou muzikálností na publikum přenášet emoce, krásu i ono „tajemství“ starých písní o lásce.
Celý program natočila na CD s názvem ALMA (Duše), které sklidilo pozitivní ohlasy. To jí přináší další umělecké příležitosti – její stálými hudebními partnery jsou Marta Kratochvílová, Marian Friedl, Kamil Slezák a Jan Čižmář. Společně vystoupila také s významným kytaristou Štěpánem Rakem, kterého přizvali jako hosta a připojí se k nim při vybraných koncertech i v letošním roce. V minulosti spolupracovala i s Vladimírem Třebickým a jako hosté s ní na pódiu vystupují její přátelé Magda Uhlířová a Simona Balko.
Ráda pravidelně spolupracuje i se svým manželem, klavíristou Tomášem Tesařem, a do budoucna by se i díky jedinečným zkušenostem, které získala ve světě staré hudby, chtěla více věnovat vlastní autorské tvorbě.
Hudbu vnímá jako cestu k vnitřní harmonii a přirozenosti. Starou hudbu chápe jako most k hlubším prožitkům, které mohou obohatit a inspirovat i dnešní společnost a probouzet v ní zapomenuté vrstvy lidské zkušenosti. Ve svých projektech proto neusiluje jen o věrnou interpretaci, ale také o předání jejího nadčasového poselství.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
