Proč bychom měli jásat, když se nám na zahradě objeví krtek? Jeho pobyt je prý známkou kvality půdy
V udržované zahradě často způsobují škody hraboš, hryzec nebo krtek. Během pár hodin dokážou hromádkami a chodbičkami znehodnotit celý trávník nebo záhony. Co se týká posledně jmenovaného, často máme pocit, že než stačíme mrknout okem, objeví se další krtina. Na pobytu krtka v zahradě lze vidět i ledaco pozitivního, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Krtci v okružních chodbičkách několik decimetrů pod zemí loví potravu. Krtek klidně schroupne krtonožky, ponravy, larvy a housenky, které v zahradě škodí. Když potká na svých cestách myš, popere se s ní a sežere ji. Musí denně spořádat 12 žížal nebo potravu, odpovídající tomuto množství.
V zimě začne krtek běhat a hrabat, když mu docházejí zásoby a do starých cest pod zemí nepadá žádná potrava. Nové tunely, nová příležitost k získání potravy. A tam, kde půda není živá, není ani krtek.
Když na zahradě máte krtka, znamená to, že půda u vás je kvalitní.
Mám rád krtiny v trávníku. Když přijde čas na sekání, sekám trávu i s nimi. Míchá se tak základ do kompostu, obohacený o mikroby z půdy, tráva ve vyšší vrstvě tolik nezahnívá. Otvory, které zůstávají po hráběmi nebo sekačkou rozhrabaných krtinách dobře přijímají vodu při dešti, dostanou ji hlouběji, než se obvykle vsákne.
Když si odmyslíme krtkovu necitlivost při výběru místa, kde vytvoří hromádky, je užitečný. Provzdušní půdu; tu z krtin, kyprou, drobtovitou, plnou mikroorganizmů, lze pak použít třeba při přesazování, smíchanou s koupeným substrátem. Ten v kombinaci se zeminou nesesychá.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
