Proč by se pod lískou měly pást slepice
Lísky jsou poměrně rychle rostoucí dřeviny. Jen stromovité typy dorůstají pomaleji. Nejrozšířenější jsou keřovité typy lísek. Lísku prořezáváme v období vegetačního klidu, nejlépe od října do března. Které větve odstraňovat a jakou výšku lísce zachovat, aby v příštím roce více plodila? Odpovídá Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Lísky se obyčejně prořezávají tak, aby nebyly nijak výrazně husté. Suché, nemocné větve odstraníme raději ještě v době, kdy mají keře listy. Pokud jde o snížení koruny, pak jeden rok prosvětlíme a druhý snížíme výšku lísky. A tak to střídáme ob rok. Řidší koruna (keř) a seříznutí vede k tomu, že dřeviny lépe vyzrávají, na bočním obrostu vytvářejí více plodného dřeva.
K lepší plodnosti napomohou také slepice, zobající pod lískou. Vysbírají tak brouky nosatce, kteří jsou příčinou červivění lískových ořechů. Slepice navíc půdu pohnojí a nakypří.
Před vysazením lísky popřemýšlíme, jestli chceme mít jen jeden keř nebo více. Podle toho se pak rozhodneme pro odrůdu, která je buď samosprašná (Lombardská), částečně samosprašná (Webbova), nebo cizosprašná (Hallská, Lenka, Římská).
Pokud máme problémy s červivěním lískových ořechů, můžeme pěstovat odrůdu Hallská (s opylovačem). Má tak tvrdý obal oříšku, že se do něj nosatci prakticky neprokoušou.“
Související
-
Některé hortenzie zimu přečkají bez úhony
Máte na výběr. Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) nebo hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla)? Když se jim daří, jsou nádherné obě.
-
Proč orchidejím ‚gumovatí‘ listy?
Vaše orchideje rodu Phalaenopsis nejsou v kondici a vy se bojíte, že jste udělali něco špatně. Co například znamená, když jim ‚gumovatí‘ listy? Čím to je, jak to napravit?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
