První pražská defenestrace je považovaná za počátek husitských válek
Jedna z nejkrutějších hromadných vražd v historii české politiky byla motivovaná náboženstvím.
Na počátku 15. století sílilo v Čechách husitské hnutí vyznávající myšlenky upáleného mistra Jana Husa. Jedním ze symbolů jeho vyznání bylo přijímání pod obojí. Katolická církev však byla proti a lidi, kteří při mši přijímali nejen hostii, ale i víno, nechávala uvěznit.
Dne 30. července roku 1419 měl v kostele Panny Marie Sněžné v Praze plamenné kázání Jan Želivský. Zřejmě mluvil dost přesvědčivě, protože jeho přívrženci vyšli z kostela jako rozlícený dav, který si chtěl svá práva prosadit třeba i násilím.
Cílem byla Novoměstská radnice, kde dav požadoval po radních, aby propustili lidi vězněné za přijímání pod obojí. Konšelé s purkmistrem v čele však nechtěli ustoupit, a tak se strhla bitka. Přívrženci Husova učení vyhodili úředníky z oken a na ulici je běsnící dav povraždil. Tato událost, které se údajně osobně účastnil i Jan Žižka, je považována za počátek husitských válek.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
