Důležitý posun ve výzkumech umělých cév udělali lékaři díky uzeninám. Cévy chtěli vyzkoušet na žirafím krku
Důležitý posun ve výzkumech umělých cév udělali lékaři díky uzeninám. Cévy chtěli vyzkoušet na žirafím krku
V druhé polovině 50. let minulého století dorazily do Československa umělé pletené cévy, původně americký objev. Pórovitý materiál byl však příliš propustný a manipulace s ním byla obtížná. A tak se v hlavách dvou lékařů a vědců zrodil nápad využít kolagen.
Milan Krajíček a Miloš Chvapil začali zkoušet, co všechno tato vazivová bílkovina dokáže. Zásadní posun ve svých výzkumech udělali díky uzeninám, spolupracovali totiž s továrnou na výrobu umělých střívek pro párky.
Když objevili správný postup, potřebovali vyzkoušet, co všechno umělá céva zvládne. Chtěli ji proto implantovat do krku žirafy, který měří několik metrů. Z plánu nakonec sešlo, protože k budově kliniky by se muselo přistavět lešení, aby se na operační sál dostala alespoň hlava a krk žirafy.
Výsledkem experimentů byl patent na vynález s názvem: Vysoce porézní kolagen-tkaninová cévní protéza. Díky dostatečné pevnosti i pružnosti jsou tyto umělé cévy bezpečné pro lidský organismus a dnes se běžně využívají jako bypass při operacích srdce.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
