První vlak z Olomouce do Prahy jel 7 hodin 40 minut. Koleje si razily cestu otvory v hradbách

Parní lokomotivu zahalenou v oblaku dýmu vítaly salvy z děl a večer se na Žofíně konal na počest této velké události slavnostní ples. Trať se napojovala na Severní dráhu Ferdinandovu, zajišťovala propojení Vídně a Prahy a měla namířeno dál směrem na Drážďany.

Na trati z Olomouce do Prahy musel topič naložit do kotle celých sedm tun uhlí a čistá jízdní doba byla sedm hodin čtyřicet minut. Stavbu financoval stát. 250 kilometrů dlouhou trať zvládli tehdy postavit za pouhých 36 měsíců a stačily jim k tomu jen krumpáče, lopaty a trhaviny.

Ne všichni vítali první českou parostrojní dráhu s nadšením. Někteří starostové se obávali „znetvoření města ďábelskými parními lokomotivami“. Jenže pokrok nezastavíš, a tak města, jimiž trať vedla, čekal rychlý rozvoj, ta ostatní úpadek.

„V každém případě musí být postaráno o to, aby odpadové roury u záchodů železničních vagónů při používání nepůsobily průvan.“ Tak zněl výnos císaře Františka Josefa I. z roku 1874.