-
Tyrolský špek zraje 22 týdnů a krásně voní
Tyrolský špek je delikátní, jalovcem ochucená nevařená šunka vyráběná v regionu nazvaném Alto Adige. Začal se vyrábět proto, aby maso přes zimu vydrželo.
-
Bramborovo-dýňové pyré s kaštany jako příloha k pečenému masu...
Jestli přemýšlíte nad tím, co jiného servírovat k pečenému masu než brambory nebo zeleninu, zkuste bramborovo-dýňové pyré. Jeho příprava je jednoduchá, jak nás přes...
-
Carpaccio z vepřové krkovice s křenovou majonézou ochutnal...
Do své kuchyně v restauraci Na Krásné vyhlídce v Praze–Kobylisích nás vzal šéfkuchař Jan Zmeškal. Naučil nás výtečné jídlo na skvělou oslavu – carpaccio z konfitova...
-
Krůtí steak s medovou omáčkou a lněnými semínky – výtečné...
Dnes je velmi populární drůbeží maso. K favoritům patří i krůtí. My jsme poprosili šéfkuchařku hotelu Port u Máchova jezera – Irenu Nikodémovou, aby nám připravila ...
-
Jak zužitkovat stonky z petržele?
Stonky z hladkolisté nebo kudrnkové petrželky je nesmysl vyhazovat, protože obsahují více vitamínu C a živin než například její listy.
-
Originální turecký med se stále vyrábí v Istanbulu. V...
Turecký med prý vymyslel cukrář Hadji Bekir, který se přistěhoval z Malé Asie do Istanbulu v roce 1776. Sladkost, které Turkové říkali „lokum“ zachutnala tamnímu su...
-
Byli jsme v zákulisí největšího plesu v zemi. Jak se dělá...
Rozhodli jsme se zjistit, jak se zajišťuje občerstvení a večeře pro hosty velké společenské akce. Vydali jsme se před začátkem Plesu v opeře v Praze do zákulisí Stá...
-
Příborový nůž spatřil světlo světa až po lžíci
Ze tří základních příborů byla na světě jako první lžíce, až po ní se na stůl dostal nůž. Ve středověku se jím krájel chleba a maso. A nebylo zvykem, že každý u sto...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 216
- 217
- 218
- 219
- 220
- 221
- 222
- 223
- 224
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.