-
Krokety s houbami a kysaným zelím od Márii Křižkové se smaží na másle. Jsou krásně křupavé
Krokety plněné houbami a se zelím jsou vlastně smažené palačinky. Houby v kombinaci se zelím dodají pokrmu téměř masovou chuť. Hodí se jako chuťovka nebo hlavbní jídlo.
-
Nádobí ze stolu se sklízí najednou, platí pro to pravidlo debaras, vysvětluje Ladislav Špaček
Doma nebo v restauraci se sejdeme u stolu zejména kvůli jídlu. Když se sejde větší společnost a my dojíme, platí pravidlo debaras. Znáte ho?
-
Jak na obložený chlebíček, aby člověk vypadal kultivovaně. Radí Eva Filipová
Obložený chlebíček je český fenomén. Zhruba v dnešní podobě ho uvedl na scénu pražský lahůdkář Jan Paukert.
-
7 fíglů na tradiční vánočku od mistra cukrařiny Josefa Maršálka
Vánočka je královnou vánočního pečení. Josefova vánočka je voňavá, vláčná, chutná máslově a drží tvar. Když dodržíte jeho postup, upečete skvost.
-
Mezi vůně Vánoc patří hřebíčková, koření se dává do svařáku, punče i do cukroví
Kvalitní usušený hřebíček je tmavohnědý. Když stisknete „stopku“ nehtem, mělo by se objevit malé množství oleje. Hřebíček má dřevité pálivé aroma a hořkosladkou chuť.
-
Tažený jablečný závin na sváteční stůl patří. Zkuste ho ozvláštnit brusinkami, radí Josef Maršálek
Štědrovečerní stůl spolehlivě obohatí tažený závin s jablky, sušenými brusinkami a ořechy. Brusinky jsou na rozdíl od rozinek výraznější, dodají příjemnou kyselost.
-
Od štědrovečerní večeře se neodbíhá. Bramborový salát by měla servírovat hostitelka
U štědrovečerní večeře na stole nesmí chybět bramborový salát. Jak ho budeme servírovat podle etikety? Radí Ladislav Špaček.
-
Vánoční rybí polévka: někdo na ni nedá dopustit a jiný ji nepozře. Tradicí je od 19. století
Rybí polévku podáváme tradičně při štědrovečerní večeři. Připravuje se z hlav a kostí kapra, kořenové zeleniny, koření a vody. Důležitou součástí jsou jikry nebo mlíčí.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 27
- 28
- 29
- 30
- 31
- 32
- 33
- 34
- 35
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.