Rozdělovské věžáky jsou pozoruhodné dílo socialistického realismu, míní kladenský patriot Jiří Mika
Když budete chtít navštívit zajímavé muzeum, můžete se vydat do kladenského Muzea věžáků. Najdete ho v Rozdělově, a to přímo v jednom z obytných věžových domů, které tam vyrostly v 50. letech minulého století. A ve kterých se dodnes bydlí. Dozvíte se tam o době rozvíjejícího se kladenského průmyslu, kdy musela spousta lidí do Kladna za prací dojíždět. A pro které bylo potřeba vybudovat nové bydlení. O tom všem skvěle vypráví tamní průvodce a kladenský patriot Jiří Mika.
Jiří Mika se průvodcem v kladenském Muzeu věžáků stal až coby důchodce. Předtím byl stavař, ajťák, ale také bibliograf, který svého času vedl Středočeskou vědeckou knihovnu v Kladně. Kromě toho je i vášnivým trampem, spisovatelem a v neposlední řadě také muzikantem, který v současné době působí ve skupině s půvabným názvem Starej pán.
S trampingem začal už na střední škole, kdy se s kamarády začal toulat nejdřív křivoklátskými lesy. Později se vydali do Povodí Kačáku a pak ještě dál na brdské hřebeny. Tramping ho zároveň přivedl i ke hře na kytaru, které se od té doby věnuje celý život.
Kladenské věžáky vnímal už jako malý kluk. „Odjakživa to byla výrazná dominanta města, kterou nebylo možné přehlédnout. Když jsem pak studoval na stavební fakultně, tak nám jeden z vyučujících říkal, že kladenské věžáky jsou kvalitní ukázkou socialistického realismu. A to, myslím, určitě platí,“ říká Jiří Mika.
Společenský život ve věžácích
Pozoruhodné je, že Muzeum věžáků vzniklo přímo v jednom ze šesti bytových domů, ve kterém se normálně bydlí. Kromě samotné expozice se návštěvníci muzea projdou celým domem. Od druhého podzemního podlaží, kde se nachází kryt civilní obrany, přes ukázkový byt v šestém patře až po střešní terasu s vyhlídkou.
„Ten ukázkový byt je takový standardní o velikosti 2+1, má necelých 66 metrů čtverečních obytné plochy, ale ta dispozice bytu se architektům velice povedla. Všechny místnosti jsou krásně prosvětlené a vzdušné,“ popisuje průvodce. Kladenské věžáky mají celkem 13. podlaží a výšku necelých 48 metrů.
Nešlo sice o vyložené kolektivní domy, ale společenský život se v nich bezesporu odehrával. „V každém věžovém domě byly dvě klubovny. A lidé se setkávali i v prostorné vstupní hale. Slavilo se tam MDŽ, Silvestry, děti tam měly Mikuláše a občas se tam hrálo pro děti i divadlo. A ke společenskému životu přispívala i střešní terasa, která od začátku fungovala jako relaxační prostor. Kromě toho je z ní nádherný výhled do okolí,“ uzavírá návštěvu kladenského Muzea věžáků Jiří Mika.
Jaké je podle jeho názoru Kladno dnes, proč je škoda, že mizí jeho industriální tvář a na jaká místa sám rád chodí, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
