Důležitá je atmosféra důvěry. Děti by se neměly bát říct cokoli, říká učitel dějepisu David Venclík
K historii přivedl Davida Venclíka jeho osvícený dědeček, který ho už coby předškoláka vozil po hradech a zámcích. Další důležitou osobou pro něj byl učitel dějepisu na základní škole v Nučicích, který k výuce přistupoval značně inovativním způsobem. Včetně toho, že své studenty brával na hodiny věnované historii mimo školní budovu. A stejně to dnes dělá i historik a učitel dějepisu a společenských věd na základní škole a gymnáziu Nový PORG David Venclík.
S další zásadní osobností se pak potkal na vysoké škole. „Profesor Vít Vlnas mi nabídl otázky spojené s historickou tradicí. Pomohl mi uvědomit si rozdíly mezi minulostí, historií a neodbornou historií. Naučil mě vnímat důležitost historické paměti, tedy toho, jak historii vnímá veřejnost a jak ta historie proniká do naší paměti,“ vzpomíná David Venclík.
To, že se v minulosti některé události neodehrály tak, jak se o nich dnes učíme, ho nijak netrápí. „Mě to naopak provokuje k přemýšlení. Mimo jiné o tom, že při tom jejich zaznamenávání šlo vždycky o nějaký úhel pohledu. Je to pro mě vlastně jakási intelektuální hra, při které prožívám pocity dobrodružství a vzrušení,“ dodává historik.
Svých studentů se často ptá, co si z jeho hodiny odnesli. Jeden z nich si mu postěžoval, že když hodina začínala, myslel si, že ví, o čem probírané téma je. A na konci hodiny zjistil, že to tak vůbec není. „Za takovou zpětnou vazbu jsem vždycky moc rád, protože právě tohle pojetí výuky vnímám jako smysluplné. Dějepis by podle mého měl do určité míry rozbíjet černobílé vidění toho, co se údajně stalo,“ přibližuje David Venclík.
Hodinu začíná ledolamkou
Vyučovací hodinu většinou začíná něčím, čemu se říká ledolamka. „Je to něco, čím se ve studentech snažím probudit jejich zájem, vzbudit nějaké emoce. Obvykle začínám obrázkovým kvízem. Jde o obrázky doplněné texty, které jsou indiciemi vedoucími k odhalení určitého slova nebo postavy. A studenti soutěží a opravdu chtějí najít správnou odpověď,“ popisuje učitel.
U všech studentů, se kterými se potká, se snaží od samého začátku vytvářet atmosféru důvěry. „Je to důležité pro to, aby se po položené otázce nebáli říct cokoliv. Protože všechno lze použít a vede to k diskuzi o tématu. A když se nebojí odpovídat, říct svůj názor, tak to pak v té hodině jiskří a létá tam spousta zajímavých nápadů,“ přibližuje David Venclík svůj přístup k výuce.
Jakým způsobem své studenty hodnotí, proč rád pořádá historické vycházky po Berounsku a do jaké doby by se rád na skok podíval, kdyby měl k dispozici stroj času, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
