Sbírka starých lahví Jiřího Kotláře představuje dobu, kdy připomínaly umělecká díla

Jiří Kotlář si pro své vlastní truhlářství v Městci Králové vybral barokní dům. Když vyklízel starý sklep, objevil krásnou historickou lahev. Ke starožitnostem i kvalitní řemeslné práci měl vztah. Krása starých lahví ho tak upoutala, že je začal sbírat. Dnes má jeho sbírka přibližně 300 exponátů a po předběžné dohodě si ji mohou zájemci přijít prohlédnout.

Pokud se projdete po náměstí Přemysla Otakara II. v Městci Králové, uvidíte v okně jednoho barokního domu leták s informací o sbírce historických lahví. Pan Jiří Kotlář si právě v tomto domě po roce 1989 zařídil své vlastní truhlářství, kde na míru vyráběl nábytek a velmi rád také starožitný nábytek renovoval. Ke starým věcem i kvalitní řemeslné práci měl vztah.

Když vyklízel starý sklep svého domu, objevil krásnou prvorepublikovou lahev na ocet od firmy J. Levinsky. Dříve se zkrátka nic nevyhazovalo a tak postupně nacházel i různé staré likérky. Ty byly obzvláště překrásně zdobené. Jako truhlář velmi oceňoval řemeslnou práci, se kterou byly tyto staré lahve vyráběné. Sklo se odlévalo do dřevěných forem. Byly překrásně zdobené a často na nich bylo také vyryto logo a nápis dané firmy. Ze skleněných lahví na ocet, polévkové koření nebo mléko se pak doslova stávala malá umělecká díla.

V rámci sbírky najdete i velmi staré láhve. V řadě první zleva je láhev z období baroka

Sbírka zaplnila celou bývalou vzorkovnu

První lahve sbírky sice našel ve svém sklepě, brzy ale začal objíždět antiky a další starožitné lahve si už sám kupoval. Navíc rozvážel opravený starožitný nábytek lidem, kteří měli ke starožitnostem také vřelý vztah. Od mnoha svých zákazníků pak získal další historické lahve a sbírku postupně rozšiřoval.

Dnes má přibližně 300 exponátů. Všechny lahve jsou vystavené v místnosti, která kdysi sloužila jako vzorkovna a je do ní vstup přímo z náměstí Přemysla Otakara II. Lahve jsou na regálech vyskládané jedna vedle druhé a celou místnost doslova zaplnily. Nejstarší lahev je z období baroka. Tu si pan Kotlář koupil sám v jednom starožitnictví a velmi na ní oceňuje řemeslnou rukodělnou práci i způsob, jakým bylo na její torzo přilepené hrdlo. Raritou je i lahev na lihovinu ve tvaru pistole.

Láhve od známých potravinářských firem z období první republiky

Lahve jako svědectví doby

Pan Kotlář má ale nejraději lahve z období první republiky. Najdete u něj také lahve místních pivovarů, které už neexistují. Jednalo se o staré pivovary v Poděbradech, Dymokurech, Kolíně, Chlumci nad Cidlinou, Nymburku a dalších.

Zajímavé jsou také lahve na koření, ocet nebo na mléko z různých pražských mlékáren a tehdejších slavných potravinářských firem - například Ilsa, Graf, KIMI, Vinohradská parní mlékárna, Vysočanská mlékárna a další. Na většině lahví jsou přímo odlité názvy a loga těchto firem a mají také krásný tvar. Okrasné lahve mělo i polévkové koření nebo ocet. Musela to být přímo radost vařit.

Láhev jako umělecké dílo. Věděl to i Alfons Mucha

Mezi secesními exponáty nechybí etikety od Alfonse Muchy

Zvláštní kategorii tu tvoří i lahve secesní, které mají překrásné ornamenty a mají na sobě nalepenou papírovou uměleckou etiketu. Na některých lahvích jsou dokonce etikety navrhované přímo Alfonsem Muchou. Kromě lahví užitných z oblasti potravinářství tu samozřejmě najdeme i malé likérky, pánské placatky nebo dámské flakonky na parfémy a toaletní vodu.

Pan Jiří Kotlář dnes již chodí do své truhlárny za prací spíše příležitostně. Na svou sbírku se ale vždy rád přijde podívat a pečlivě si ji prohlíží. Připomíná totiž staré dobré časy, kdy lahev naši předci neodbyli, ale dali si na ní záležet pečlivou řemeslnou prací. Potěší ho, když se o tuto starou krásu zajímají i ostatní. Zájemci si mohou sbírku pana Jiřího Kotláře prohlédnout po předběžné dohodě.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.