Smrt Hanče a Vrbaty se stala symbolem sebeobětování a přátelství až za hrob
Dvacátý čtvrtý březen je Dnem horské služby České republiky, a to na památku tragické smrti dvou přátel, Bohumila Hanče a Václava Vrbaty.
Na Velikonoční pondělí, 24. března 1913, pořádal Svaz lyžařů v Království českém Mezinárodní lyžecký závod distanční na padesát kilometrů o věčně putovní cenu Českého zemského svazu.
Na start u Labské boudy se dostavilo devět turistů a šest borců. Mezi nimi jeden z prvních českých lyžařských závodníků, přeborník Království českého na deset a padesát kilometrů, sedmadvacetiletý zedník a tkadlec Bohumil Hanč.
Byl teplý den a závodníci odstartovali jen nalehko. Během závodu se však slunečné počasí náhle zvrtlo ve vánici. Všichni borci závod vzdali, jen Hanč tvrdošíjně pokračoval dál. Jeho chladnoucí tělo našli poblíž Zlatého návrší.
Pár set metrů opodál ležel zmrzlý Hančův přítel Václav Vrbata, který se přišel na závod podívat až z Jilemnice. Hanč měl na sobě Vrbatovo oblečení. Snažil se Vrbata zachránit příteli život a položil za něj vlastní? Smrt Hanče a Vrbaty se stala symbolem sebeobětování a přátelství až za hrob. Hančova neochota připustit, aby vyhrál někdo z německých závodníků, zase symbolem boje českého národa proti utlačovatelům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
