Špenát a polníček v zimě pomohou záhonům a zjara zpestří náš jídelníček
Ať chceme či nechceme, za humny už číhá podzim. A my bychom se měli postarat o záhony, aby se jim na podzim a v zimě dobře dařilo. Můžeme na ně vysít zeleninu, kterou sklidíme brzy z jara. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„I po prázdninách můžeme na záhony vysévat zeleninu. Například špenát a polníček (kozlíček polní). Do října, do listopadu porostou a až přijde zima, vcelku v pohodě na záhonech přezimují. Polníček pak budeme sklízet třeba už koncem března a špenát o dva až tři týdny později (samozřejmě podle toho, jak brzké bude jaro).
Písčitá nebo písčitohlinitá půda je vhodným stanovištěm pro oba dva druhy listové zeleniny. Na mokrých těžkých půdách trpí na podzim houbovými chorobami, šedou hnilobou, která zlikviduje klidně polovinu porostu.
Pokud polníček vysejeme nahusto, můžeme ho na podzim sklízet probírkou. Anebo i v zimě, pokud porost přikryjeme větvemi a netkanou textilií, aby ho vrstva sněhu nestlačila k zemi.
Na záhonech můžeme dlouho do podzimu nechávat například ozimé saláty, pekingské nebo čínské zelí, v září tam vysít nejen špenát a polníček, které jsme zmínili, ale také třeba zelené hnojení. Záhonům to jedině prospěje. Zelená hmota zadržuje vodu v záhonu, brání růstu plevelů, díky ní nedegraduje humus v půdě, nehrozí vodní eroze, pokud máme záhon ve svahu. Prostě jakýkoliv zelený pokryv, jedlý i nejedlý, dělá záhonu dobře.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
