Špenát a polníček v zimě pomohou záhonům a zjara zpestří náš jídelníček
Ať chceme či nechceme, za humny už číhá podzim. A my bychom se měli postarat o záhony, aby se jim na podzim a v zimě dobře dařilo. Můžeme na ně vysít zeleninu, kterou sklidíme brzy z jara. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„I po prázdninách můžeme na záhony vysévat zeleninu. Například špenát a polníček (kozlíček polní). Do října, do listopadu porostou a až přijde zima, vcelku v pohodě na záhonech přezimují. Polníček pak budeme sklízet třeba už koncem března a špenát o dva až tři týdny později (samozřejmě podle toho, jak brzké bude jaro).
Písčitá nebo písčitohlinitá půda je vhodným stanovištěm pro oba dva druhy listové zeleniny. Na mokrých těžkých půdách trpí na podzim houbovými chorobami, šedou hnilobou, která zlikviduje klidně polovinu porostu.
Pokud polníček vysejeme nahusto, můžeme ho na podzim sklízet probírkou. Anebo i v zimě, pokud porost přikryjeme větvemi a netkanou textilií, aby ho vrstva sněhu nestlačila k zemi.
Na záhonech můžeme dlouho do podzimu nechávat například ozimé saláty, pekingské nebo čínské zelí, v září tam vysít nejen špenát a polníček, které jsme zmínili, ale také třeba zelené hnojení. Záhonům to jedině prospěje. Zelená hmota zadržuje vodu v záhonu, brání růstu plevelů, díky ní nedegraduje humus v půdě, nehrozí vodní eroze, pokud máme záhon ve svahu. Prostě jakýkoliv zelený pokryv, jedlý i nejedlý, dělá záhonu dobře.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
