Staré židovské město pražské představuje deset století historie. Navštívit můžete synagogy i hřbitov
Staré židovské město pražské je nevelké území rozprostírající se v lokalitě dnešní městské části Josefov. Svého času bylo největším židovským ghettem ve střední Evropě a zároveň i jedním z nejvýznamnějších. Na přelomu 19. a 20. století prošlo rozsáhlou demolicí a novou výstavbou. Z devíti synagog jich zbylo šest, namísto tří zbouraných vyrostla jedna nová. V pořadu Tady to znám nás nejenom jimi provedl předseda Židovské obce v Praze František Bányai.
Pražské židovské město bylo ve středověku velice malé, ale zato hustě obydlené území. V dobách největšího rozkvětu ghetta se hovořilo o 300 až 400 domech. „Šlo o velmi zahuštěný prostor. Byly tam zajímavé objekty, ale samotné ghetto bylo velice nepříjemné pro bydlení,“ říká František Bányai.
Když na přelomu 19. a 20. století proběhla jeho rozsáhlá asanace, nešlo o nic protižidovského. V té době byla ustanovena úplná rovnoprávnost Židů a ostatních obyvatel, a tak se většina židovských obyvatel vystěhovala z ghetta na lepší místa. „V ghettu zůstali v otřesných hygienických podmínkách jenom chudí lidé a skupinky ortodoxních Židů. Přestěhovalo se tam v podstatě to nejhorší, co v Praze tehdy bylo,“ vypráví předseda Židovské obce. Proto bylo nezbytné situaci řešit.
Během asanace byly zbourány tři synagogy. Namísto nich byla vystavěna jedna nová, v Jeruzalémské ulici. Ostatní synagogy zůstaly zachovány, ale v podstatě žádná z nich v původní podobě. „V důsledku požárů totiž většina synagog vyhořela. Jediná, která zůstala ve skoro původní podobě, je Staronová synagoga. Ta je také nejstarší, stojí už zhruba 750 let. A až na čtyři roky v průběhu války je stále provozu.“
Druhou nejstarší je Pinkasova synagoga v Široké ulici, která v jistém smyslu patří mezi nejvýznamnější synagogy. Dnes je památníkem připomínajícím holokaust. Na jejích stěnách jsou napsána jména 80 tisíc českých a moravských Židů zavražděných během holokaustu. Kromě toho je tam i výstava Židovského muzea, celé historie cesty do nenávratna.
Další je pak Maiselova synagoga, původně renesanční, soukromá synagoga primase Mordechaje Maisela. I ona vyhořela a teprve až koncem 19. století byla přestavěna do současné novogotické podoby. Dnes je v ní expozice celé židovské komunity. Po poslední modernizaci je upravena tak, že se v ní mohou konat i koncerty.
Největší je Španělská synagoga, přestavěná do romantické podoby s krásnou vnitřní výzdobou v maurském stylu. „V této synagoze působil jako varhaník autor české hymny František Škroup a komponoval synagogální hudbu. Dnes je tam expozice historie židovské komunity. Najdete tam příběhy židovských hudebníků, malířů a podobně,“ popisuje František Bányai. Klausová synagoga v těsné blízkosti Starého židovského hřbitova pak nabízí expozici židovských zvyků a tradic. „Tam uvidíte, jak vypadá židovská svatba, co je to obřízka nebo jaké máme židovské svátky.“
Památník Návrat kamenů na Žižkově
K nejzajímavějším a nejromantičtějším místům židovského města patří Starý židovský hřbitov na Josefově. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1439. Patří židovskému básníkovi Avigdoru Karovi. Celkem je na hřbitově asi 12 a půl tisíce náhrobků. Ve skutečnosti tam bylo ale lidí pohřbeno daleko víc.
„Podle židovského zvyku zůstává hrobové místo včetně toho náhrobku navěky tomu pohřbenému. A tak hřbitov fungoval tak, že se tam postupně navážela zemina a na některých místech je až deset vrstev hrobů nad sebou,“ popisuje předseda Židovské obce.
Pozoruhodný je i Starý židovský hřbitov na Žižkově, na který je vstup bezplatný. Loni na podzim na něm byl navíc odhalen velice zajímavý památník nazvaný Návrat kamenů. „V dobách nedobrých byly židovské náhrobky rozřezány a použity jako dlažební kostky v dolní části Václavského náměstí. Nyní při rekonstrukci náměstí jsme se domluvili s magistrátem a ten nám je vydal. A my jsme z nich udělali památník, jehož autorem je sochař Jaroslav Róna. Je to nádherný památník, byť je za ním tato smutná historie,“ uzavírá povídání o pražských židovských památkách František Bányai.
Co dalšího Staré židovské město v Praze ukrývá a jaké pověsti se k němu vážou, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.