Stavba na Poledníku sloužila jako vojenské pozorovací zařízení. Dnes je z ní originální rozhledna
Pokud chcete vidět celou Šumavu z jediného místa, pak se vydejte na Poledník nedaleko Prášil na Klatovsku. Na vysoké dominantní hoře vyrostla v šedesátých letech minulého století, v době železné opony, tajná vojenská pozorovací věž, ze které pohraniční vojáci sledovali letecký provoz nejen v západním Německu, ale také v Rakousku a dokonce i ve Francii. Doba zakázaného území je naštěstí dávno pryč, a tak dnes můžete na Poledníku navštívit originální rozhlednu.
Na Poledník se dostanete od parkoviště Slunečná nedaleko Prášil. Odtud už pak musíte pěšky nebo na kole. Cesta je přibližně čtyři kilometry dlouhá. Trocha námahy ale stojí za to. Pomalu se před vámi začnou objevovat suché, někdy v půlce zlomené smrky. Svědci poslední velké vichřice na Šumavě. V roce 2007 tu orkán Kyrill smetl všechno, co mu stálo v cestě. To ale k horám patří. K přirozené obnově lesa v důsledku přírodního živlu dochází podle Josefa Štenberka ze Správy Národního parku Šumava přibližně jednou za 140 let.
Mezi suchými pahýly se dnes už ukazují nové stromy. Při pohledu na ně člověk pochopí nekonečnou sílu přírody. Ví, co dělá. Na rozdíl od lidí, kteří tu v minulosti dělali opravdu ledacos. Třeba odposlouchávali letecký provoz nad nepřátelským územím železnou oponou rozdělené Evropy. Bylo tu tajné vojenské zařízení, které sloužilo k protivzdušné obraně tehdejšího Československa. Podobné sledovací hraniční věže stály také na hoře Dyleň na Chebsku, Havran na Tachovsku nebo Zvon a Čerchov na Domažlicku.
A proč se hora, na které stojí bývalá vojenská pozorovatelna dnes přeměněná na rozhlednu, jmenuje Poledník? Obyvatelé Prášil ji nazvali Polední horou neboli Poledníkem proto, že přesně v pravé poledne stojí slunce nad horou.
Po roce 1990 opuštěný vojenský komplex na Poledníku chátral. Správa Národního parku Šumava nepotřebné objekty zbourala, a tak zbyla jenom hlavní věž. V roce 1998 v ní pak byla otevřena jedna z nejvýše položených rozhleden u nás. Na vyhlídkovou plošinu je třeba zdolat 227 schodů. Větší část tvoří klasické schodiště, které známe třeba z panelových domů. Poslední úsek představuje klasický kovový žebřík.
Panoramatická podívaná je opravdu nádherná. Vidět je prakticky celá Šumava, Bavorský les, ale také další pohoří, jako třeba směrem na Prahu Brdy, anebo Český les na Tachovsku a Domažlicku. V zázemí rozhledny najdete informační centrum i příjemné občerstvení s posezením.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
