Svrab je nepříjemný kožní problém. Nakazit se můžete kdekoliv
Napadení kůže zákožkou svrabovou je též známé jako svrab. V poslední době je jeho výskyt stále častější, přestože byl u nás už před mnoha lety téměř zcela vymýcen. Kvůli způsobu přenosu a infekčnosti může postihnout v podstatě kohokoliv.
Nejčastěji se přenáší dotykem a kontaktem například s madly v dopravních prostředcích. Svrab se pozná především tím, že postižené místo svědí a při podrobném pohledu si na kůži můžeme všimnout miniaturních stroupků, které se vždy vyskytují ve shluku po několika milimetrech. V těchto místech se zákožka svrabová zavrtává do kůže a mezi malými stroupky pak v kůži můžeme vidět droboučké červené cestičky. Tudy se zákožka svrabová v kůži pohybuje a klade vajíčka.
Zákožka svrabová není pouhým okem viditelná, zato dokáže způsobit velké nepříjemnosti. Místa výskytu mohou být kdekoliv na těle. Je to tím, že parazit se kůží stěhuje. Ke svému zahnízdění si nejčastěji najde jemnou kůži podpaží, pod lokty nebo pod koleny.
Léčba svrabu
Svrab se v našich končinách velmi dlouho nevyskytoval. Pokud na kůži objevíte začervenalé místo s drobnými stroupky, které velmi svědí, zbytečně neotálejte a zajděte k lékaři. Čím dříve se léčba zahájí, tím lepší jsou výsledky.
Pokud se svrab prokáže, bylo by na místě informovat o možnosti nákazy i osoby, se kterými jste přišli do kontaktu. Zamezíte dalšímu šíření. Postiženého je nutné potřít léčivým roztokem po celém těle. Pouze tak je možné zabránit, aby se zákožka svrabová přesunula z postiženého místa na jiné a postihla tak jinou část těla. Často je nutné léčbu opakovat.
Prevence svrabu
Ačkoliv běžná hygiena může pomoci, v zásadě je možné se zákožkou svrabovou nakazit kdekoliv.
Zdrojem nákazy může být i sedačka v dopravním prostředku, která je z textilie, proto si raději nesedejte na riziková místa. Potahovou látku není možné řádně vydezinfikovat. Nákaza se může přenést i přes oděv. Vhodnější jsou kožené nebo koženkové sedačky, které si ostatně můžete před dlouhou cestou sami otřít dezinfekcí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
