Tragédii Protržené přehrady Desná už dávno odvál čas. Dnes k jejím působivým zbytkům míří turisté
Vyhledávanými turistickými cíli v Jizerských horách jsou nejen rozhledny, ale také přehradní nádrže. Jablonecké Mšeno, liberecký Harcov, a pak i výše v horách položené přehrady Fojtka, Mlýnice, Josefův Důl, Bedřichov a Souš. Zcela zvláštní postavení mezi ostatními jizerskohorskými přehradami má Bílá Desná. Postavena byla v letech 1911 až 1915 a ještě než se stačila zcela naplnit vodou, protrhla se roku 1916 její hráz.
„Byla to největší tragédie v Evropě a možná i ve světě, když se z technických příčin protrhla sypaná hráz. Na celém světě se po tom přerušila výstavba sypaných hrází. I sousední Souš byla vypuštěná a byla zpevňovaná,“ vysvětluje starosta Albrechtic v Jizerských horách Jaroslav Zeman.
Stavbu přehrady provázely intenzivní deště a začátek první světové války znamenal úsporná opatření, která se zřejmě promítla do kvality hráze. Její část si sedla, druhá část nikoliv a ve střihu došlo k porušení konstrukční pevnosti. Katastrofa začala malým pramínkem, který se ale rychle zvětšoval až na čtyřicetimetrovou průrvu, kterou se valila voda. Té v tu chvíli bylo v nádrži 290 tisíc kubických metrů. Jako první stála vodě v cestě pila s velkým množstvím kulatiny.
„Kmeny pak dolů do Desné letěly jako beranidla. Svědci to popisovali jako 15 až 20 metrů vysokou vodní stěnu, která s sebou brala všechno, co jí přišlo do cesty. Výsledkem bylo 67 mrtvých,“ upřesňuje Jaroslav Zeman. Tragédii dnes připomíná pomník v lese pod protrženou hrází. Co kde bylo a co přesně se stalo, popisuje kilometr dlouhá naučná stezka s šesti informačními panely u všech významných dochovaných míst.
Protržená přehrada na Bílé Desné byla v roce 1996 prohlášena za kulturní památku. Nejvýraznějším pozůstatkem je šoupátková věž. Ač stála blízko průrvy v sypané hrázi, dochovala se téměř bez poškození. A tak se dnes v protržené přehradě tyčí jako varovný prst. Zcela bez poškození zůstal kamenný přepad na okraji přehrady, který nebyl nikdy použit. Třetím výrazným, ale nepřístupným pozůstatkem je 1,1 kilometru dlouhá štola vedoucí do přehrady Souš, kterou osídli netopýři.
Možnost projít se po hrázi i po dně někdejší přehrady láká každoročně velké množství návštěvníků. Protržená přehrada je volně přístupná kdykoli, a tak se stala velkým turistickým magnetem. Kolem vedou pěší turistické trasy i cyklostezky. A kam je možné vydat se dál? Třeba přes vodní nádrž Souš na Jizerku, odkud je to už jen kousek do Polska. Anebo třeba k další vodní nádrži Josefův Důl. Jen je třeba počítat s tím, že přehrady vysoko v horách jsou vodními zdroji a koupání v nich není možné.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.