Trhanec s mákem a švestkami potěší malé i velké. Fanynkou je také Pavlína Mourková
Naďa Konvalinková si Baráčnickou rychtu pamatuje z dob natáčení televizních pohádek. Do pražské restaurace se znovu podívala spolu s Patrikem Rozehnalem, aby se naučili krkonošský trhanec. Šéfkuchař Tomáš Sysel ho připravil se švestkami a švestkovým sirupem. Na ochutnávku dorazila herečka Pavlína Mourková.
Krkonošský trhanec
250 g hladké mouky
250 ml mléka
5 vajec
4 až 5 lžic cukr
2 g sušeného droždí
špetka soli
oříšek másla
Postup:
Do mísy nalijeme mléko, přidáme mouku, cukr, droždí, žloutky z vajec a špetku soli. Stále mícháme, aby nevznikly hrudky.
Připravené těsto necháme v chladu odležet asi dvě hodiny. Všechny suroviny se tak lépe spojí.
Z bílků si vyšleháme sníh, který po odležení vmícháme do těsta.
Na rozehřáté pánvičce si rozehřejeme máslo (mělo by přestat pěnit), nalijeme těsto (1,5 až 2 cm vysoké) a placku z jedné strany opečeme.
Opečenou placku roztrháme vařečkou a dopečeme. Trhanec bude více opečený a kousky budou křupavější. V průběhu opékání můžeme ještě přidat máslo.
Těsně před dokončením přidáme na pánev švestky, které se musí prohřát.
Takto připravený trhanec můžeme servírovat. Podáváme posypaný mákem a politý švestkovým sirupem.
Švestkový sirup
1 balení sterilovaných švestek
Postup:
Šťávu ze švestek svaříme na konzistenci, která nám bude vyhovovat. Čím bude konzistence hustší, tím výraznější chuť sirup získá.
Baráčnická rychta
Sdružení Svobodná obec baráčníků bylo založeno 7. listopadu 1873 v Kolíně. Název vznikl od jména hostince, kde se společnost pravidelně setkávala, zvaného „Baráček“. Nešlo tedy o žádné sdružení majitelů malých domků či starých baráků, ale lidí, kteří souzněli s myšlenkou uchovávat staré české tradice a zvyky stejně jako původní lidové kroje z Čech, Moravy a Slovenska.
V roce 1926 baráčníci získali do vlastnictví budovu dnešní Baráčnické rychty na pražské Malé Straně. Nejvýznamnější stavební úpravy byly zahájeny na samém začátku 30. let s cílem vybudovat ústředí celého spolku. Radikální moderní rekonstrukce provedená v druhé polovině 30. let vtiskla domu podobu typickou pro meziválečnou architekturu.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
