Tvarování jarně kvetoucích keřů a péče o ty, které spálil mráz a nevykvetly
Bíle kvetoucí tavolníky, zlatice, šeříky a další podobné keře po odkvětu upravíme k obrazu svému. Co chceme mít metr vysoké, seřízneme na půl metru výšky. Šeříky, u kterých by se nám líbila výška ke třem metrům, zkrátíme klidně na dva. A jak se postarat o keře, které nevykvetly, protože je spálil mráz? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Forzýtie (zlatice), kterým nesprávně říkáme zlatý déšť, šeříky, bíle kvetoucí tavolníky, zlaté či krvavé meruzalky, odkvétají v květnu, poté je seřízneme. Za krátkou dobu se budou na nových výhonech tvořit základy květů do nové sezony. Proto je řežeme teď. Živé ploty z těchto rostlin upravujeme podle našich představ, volně rostoucí keře probíráme, vystříháváme nejstarší větve, bujné loňské přírůstky zkracujeme, aby obrazily do boku a zahustily keř.
Stejně tak seřízneme mochny křovité nebo vajgélie. Často remontují, tedy kvetou koncem léta znovu. Bez řezu by nebylo toto kvetení tak výrazné.
Šeříky můžeme významně korigovat (průklestem) v březnu nebo probírat jednotlivá květenství po odkvětu. Nesmíme dopustit, aby se v nich začala tvořit semena. Keře by příští rok méně kvetly, navíc suchá květenství v zahradním aranžmá nevypadají dobře.
Tyto keře můžeme přistřihnout ještě v červnu, ale už jen trochu, pro usměrnění růstu a zkrácení nových výhonů.
Magnolie a rododendrony
Po odkvětu můžeme mírně upravovat keře magnolií a rododendronů. U nich platí, čím mladší keř, tím lépe řez snáší. Rododendrony jsou v tom ohledu méně citlivé. Pokud budeme keře probírat více, měli bychom se na to připravit už rok předem, začít je hnojit, aby měly energii na tvorbu přírůstků a na hojení.
Keře spálené mrazem
Jarní keře poškodil mráz a vůbec nevykvetly? Nejsem v tomto případě zastáncem tvrdého řezu. Přihnojil bych, pokud je třeba i opakovaně zalil a počkal až keře obrostou, nasbírají si energii pro růst a obnovu, kterou jim nic jiného než vlastní listy nevytvoří.
S řezem bych počkal do doby, kdy solidně obrostou, nebo raději do příští sezony. Ono se může stát, že na některých místech keře sice obrazí, ale jen z mízy, která byla ve větvích, v kmíncích nad místem, kde mráz zničil cévní svazky. Takže vyraší, nějaký čas porostou a náhle zvadnou, uschnou.
To, co bude suché po polovině července, už stěží obrazí, pak bude čas na odstříhání suchých částí. Keře, které kvetou na loňském dřevě a omrzly (bílé tavolníky, pustoryl,...), které neořežeme, částečně příští jaro pokvetou, no a pak je seřízneme jako tradičně.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
