U pražských Kunratic měl být druhý Karlštejn, chtěl ho Václav IV.

„Jednalo se o dva paláce s hranolovou věží, které využíval hlavně k relaxaci a také jako bezpečné útočiště kousek od Prahy. Václav chtěl, aby se jeho hrádek stal druhým Karlštejnem, a tak mu dal název Wenzelstein. Po jeho smrti se mu ale říkalo jen Nový hrádek a slávy Karlštejna, který stojí už víc než 600 let, nikdy nedosáhl. Kunratický hrádek totiž existoval pouhých 10 let,“ popisuje pražský průvodce Tomáš Bezouška.

Nepokoje v Praze, Václav IV. na kunratickém hradě

Po upálení Mistra Jana Husa 6. července 1419 se dostala správa Nového Města pražského do rukou katolíků. Ti hned nechali zatknout několik husitských stoupenců a z farních škol vyhnali nekatolické žáky. Nepokoje vyústily pod vedením Jana Želivského v první pražskou defenestraci. Část rozbouřeného davu vnikla na novoměstskou radnici a z oken vyházela několik přítomných úředníků.

„Zprávu o této bouři v Praze se dozvěděl Václav IV., když byl na svém hrádku u Kunratic. Vyvolalo to v něm záchvat zuřivosti, který vyvrcholil slabou mrtvičkou. O dva týdny později si prý stěžoval na silnou bolest v pravé ruce, což byl příznak přicházejícího kardiovaskulárního problému. Večer 16. srpna 1419 zemřel,“ říká Tomáš Bezouška o posledních okamžicích krále Václava IV. na jeho hrádku nad Kunratickým potokem.

Wenzelstein se měl stát druhým Karlštejnem|foto:Tomáš Bezouška

Kunratický hrad vyrabovala pražská chudina

Neutěšený konec Nového hrádku popisuje Tomáš Bezouška takto: „Koncem roku 1420 obsadila hrad husitská vojska, pak ho vyrabovala pražská lůza a nakonec ho i zapálila. Zchátralé zbytky posloužily v okolní zástavbě jako stavební materiál. Zřícenina ožila ještě na několik desetiletí v 18. století, kdy tam byla postavena kaple sv. Jana Nepomuckého a konaly se k ní svatojanské poutě. Josefínské reformy ale udělaly za kunratickým hradem definitivní tečku.“

Oblíbené místo Thomayera i Jiráska

V období romantismu bylo okolí někdejšího hradu oblíbeným cílem pražských měšťanů a turistů. Často tam chodil například i lékař Josef Thomayer. V té době ještě vůbec netušil, že nedaleko odsud bude stát nemocnice, která ponese jeho jméno.

Své studenty tam seznamoval s českou historií také Alois Jirásek. „Výletníků ale přibývalo a podle správy kunratického panství to škodilo přírodě a místní zvěři. Na konci 19. století tak byly strženy i zbytky zříceniny až na úroveň terénu. Do dnešní doby se tedy zachovaly jen podúrovňové zbytky zdí paláce a věže. V předhradí jsou také části valů z doby obléhání hradu,“ ukončuje vyprávění o kunratickém hradu pražský průvodce Tomáš Bezouška.

Běh Kunratickým lesem

Od roku 1934 se kolem zříceniny běhá závod Velká kunratická. V osmdesátých letech se závodu účastnilo až 9 tisíc běžců. Dnes je maximální počet sportovců 3 400. Nejnáročnější částí je výběh k Hrádku, kdy běžci na vzdálenosti šedesáti metrů překonávají převýšení 45 metrů.