U pražských Kunratic měl být druhý Karlštejn, chtěl ho Václav IV.
Vyhlášený švihák Václav IV., který rád pil, lovil a bavil se, se ve svých padesáti letech rozhodl, že si nechá nad Kunratickým potokem postavit hrádek. Byly to jen čtyři hodiny pěšky od Pražského hradu.
„Jednalo se o dva paláce s hranolovou věží, které využíval hlavně k relaxaci a také jako bezpečné útočiště kousek od Prahy. Václav chtěl, aby se jeho hrádek stal druhým Karlštejnem, a tak mu dal název Wenzelstein. Po jeho smrti se mu ale říkalo jen Nový hrádek a slávy Karlštejna, který stojí už víc než 600 let, nikdy nedosáhl. Kunratický hrádek totiž existoval pouhých 10 let,“ popisuje pražský průvodce Tomáš Bezouška.
Nepokoje v Praze, Václav IV. na kunratickém hradě
Po upálení Mistra Jana Husa 6. července 1419 se dostala správa Nového Města pražského do rukou katolíků. Ti hned nechali zatknout několik husitských stoupenců a z farních škol vyhnali nekatolické žáky. Nepokoje vyústily pod vedením Jana Želivského v první pražskou defenestraci. Část rozbouřeného davu vnikla na novoměstskou radnici a z oken vyházela několik přítomných úředníků.
„Zprávu o této bouři v Praze se dozvěděl Václav IV., když byl na svém hrádku u Kunratic. Vyvolalo to v něm záchvat zuřivosti, který vyvrcholil slabou mrtvičkou. O dva týdny později si prý stěžoval na silnou bolest v pravé ruce, což byl příznak přicházejícího kardiovaskulárního problému. Večer 16. srpna 1419 zemřel,“ říká Tomáš Bezouška o posledních okamžicích krále Václava IV. na jeho hrádku nad Kunratickým potokem.
Kunratický hrad vyrabovala pražská chudina
Neutěšený konec Nového hrádku popisuje Tomáš Bezouška takto: „Koncem roku 1420 obsadila hrad husitská vojska, pak ho vyrabovala pražská lůza a nakonec ho i zapálila. Zchátralé zbytky posloužily v okolní zástavbě jako stavební materiál. Zřícenina ožila ještě na několik desetiletí v 18. století, kdy tam byla postavena kaple sv. Jana Nepomuckého a konaly se k ní svatojanské poutě. Josefínské reformy ale udělaly za kunratickým hradem definitivní tečku.“
Oblíbené místo Thomayera i Jiráska
V období romantismu bylo okolí někdejšího hradu oblíbeným cílem pražských měšťanů a turistů. Často tam chodil například i lékař Josef Thomayer. V té době ještě vůbec netušil, že nedaleko odsud bude stát nemocnice, která ponese jeho jméno.
Své studenty tam seznamoval s českou historií také Alois Jirásek. „Výletníků ale přibývalo a podle správy kunratického panství to škodilo přírodě a místní zvěři. Na konci 19. století tak byly strženy i zbytky zříceniny až na úroveň terénu. Do dnešní doby se tedy zachovaly jen podúrovňové zbytky zdí paláce a věže. V předhradí jsou také části valů z doby obléhání hradu,“ ukončuje vyprávění o kunratickém hradu pražský průvodce Tomáš Bezouška.
Běh Kunratickým lesem
Od roku 1934 se kolem zříceniny běhá závod Velká kunratická. V osmdesátých letech se závodu účastnilo až 9 tisíc běžců. Dnes je maximální počet sportovců 3 400. Nejnáročnější částí je výběh k Hrádku, kdy běžci na vzdálenosti šedesáti metrů překonávají převýšení 45 metrů.
Související
-
V Popovičkách zachraňují místní obyvatelé přes 500 let starý zvon. Je z dob Jagellonců
V Popovičkách na Praze-východ chtějí místní obyvatelé zachránit 523 let starý zvon z kostela sv. Bartoloměje v centru obce. Peníze se snaží sehnat hlavně vlastními silami.
-
Strojvedoucí Veronika: Mým největším koníčkem je železnice
Veronika Vašková je 24letá žena, která pochází z Ostravy, aktuálně žije v Praze a do práce dojíždí do Pardubic. Tam řídí malé motoráčky a Regionovy.
-
I v době covidové pomáhají Dobré víly dětem ve středočeských dětských domovech
Dobré víly je nezisková organizace, která pomáhá dětem ve středočeských dětských domovech. Před koronavirovou pandemií jezdily víly za dětmi přímo, teď to mají složitější.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
