Josef Jelínek naložil s dědictvím po předcích originálně. V Hlavenci vybudoval skanzen
Obec Hlavenec leží jen pár kilometrů od Brandýsa nad Labem. Vesnice s pěti sty obyvateli vás okouzlí poklidnou atmosférou, pestrými květinovými záhony i soukromým skanzenem na návsi. Malé muzeum v rodinném statku vybudoval jen tak pro radost hlavenecký rodák a velký patriot Josef František Jelínek. Skanzenem provede každého, kdo o to projeví zájem. Stačí jen zazvonit.
Skanzen najdete přímo na návsi Hlavence. Žlutobílé stavení je obklopené pestrobarevnými záhony s trvalkami. Cedule u silnice zve kolemjdoucí na návštěvu. „Statek koupil praděda v roce 1897,“ popisuje Josef František Jelínek začátky rodinné historie v Hlavenci. O tom, jak se kdysi žilo, vyprávěla panu Jelínkovi hlavně jeho babička. Milovala květiny a pan Jelínek po ní tuto lásku podědil. Předzahrádka na návsi i dvorek je plný kvetoucích rostlin. Za okny jsou muškáty, okouzlí vás dokonalý trávník kolem domu, fialové ibišky, třapatky, floxy i afrikány. Najdete tam dokonce i právě plodící fíkovník.
Největším koníčkem pana Jelínka je však historie a pátrání po dobových dokumentech. Na stolku pod pergolou má rozložené knihy o historii Hlavence. Hned vedle leží tři alba, která obsahují téměř sto let staré černobílé fotografie zachycující členy rodiny před stavením. V deskách najdeme důležité dokumenty, soukromé dopisy, ale také třeba vysvědčení jeho babičky. Právě z babiččina vyprávění pan Jelínek vycházel, když z bývalého „vejminku“ budoval skanzen.
Život před sto lety
Dvě malé světničky jsou zařízené tak, že připomínají, jak se žilo zhruba před sto lety. Nechybí dobové nádobí, stará kamna, plyšový medvěd nebo prádelník s dobovými ubrusy a přehozy. Na nočním stolku leží malý notýsek, kam si maminka pana Jelínka zapisovala důležité události. Nechybí zde ani dvoje svatební šaty nebo vyšívané „kuchařky“, což jsou ozdobné ubrusy s veršovanými texty, které se věšely nad lavice a kamna v kuchyni.
Z oken statku je vidět na kapličku na návsi. „Původně tam byla jenom zvonice z roku 1815. Když se praděda v roce 1897 do Hlavence přistěhoval, tak za rok už dělal starostu a z jeho popudu byla postavena ta kaplička,“ usmívá se pan Jelínek. Dodnes se o kapličku stará. Když někdo zemře, chodívá zvonit umíráček. Pečuje také o pomník věnovaný padlým spoluobčanům z 1. světové války. Josef František Jelínek je obrovský patriot, který volný čas věnuje získávání a studiu historických dokumentů. Sestavil si dokonce rodokmen, který ho zavedl až do roku 1649. Tehdy prý rod Jelínků žil v Červených Pečkách na Kolínsku.
Na co si lidé v roce 1898 stěžovali? A proč s panem Jelínkem ráda spolupracuje i místní kronikářka? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
