Únor bílý, pole sílí, na zahradě bychom ale občas měli zalévat
Únorové slunce dokáže vytáhnout ze země dost vody, umí probouzet stálezelené rostliny. Zejména pokud nad sebou nemají nějaký ‚slunečník‘. Například z větví jehličnanů. Nejvíce trpí podzimní výsadby. Ty, pokud je to možné, stíníme a zaléváme jako první a nejintenzivněji. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Stejné slunce významně ohřívá i tmavou kůru stromů. A to dosti významně. Poté, co slunce zajde, přichází mrazivá noc. Kůra chladne nestejnoměrně, nestejně se smršťuje. V místech pnutí podélně praská, pod borkou se časem vytvářejí mrazové trhliny, desky. Tomu brání buď stínění kmenů kůly (o průměru minimálně 8 centimetrů, umístěnými z jihu), nebo nějakým prknem opřeným z jihu o kmen. Nejčastěji se to řeší natíráním kmene vápnem. To má zároveň určitý sanitární účinek, zejména když se použije čerstvě hašené vápno.
Pokud se rozhodneme, že budeme pěstovat jiřinky z řízkovaných sazenic, vyndáme už teď, na začátku února, hlízy ze sklepa. Vysadíme je do květináčů, dáme do mírného tepla (15 °C), na světlo. Když narostou výhony delší 10 centimetrů, řízkujeme je a dáme zakořenit. Řízkované rostliny mají hezčí květy, lépe reprezentující danou odrůdu.
Zkontrolujeme také hlízy mečíků, acidantér, tygridií, připravíme si hlíznaté begonie. Ty budeme vysazovat zhruba na 14 dnů do květináčků, a to tak, že nad hlízou by měly být alespoň 3 cm výšky květináčku volné. Až narostou výhony nad úroveň květináčku, dosypeme nad hlízu 2,5 cm substrátu. Kdyby se slehl, doplníme ho. V této zemi výhon zakoření, nebude mít tendenci se vylomit, hlíza bude také pevněji v zemi. Koncem února už můžeme dělit a vysazovat do květináčů kany.“
Související
-
Sušíme ovoce a zeleninu
Sušení patří k nejstarším a zároveň nejzdravějším metodám konzervování potravin. Dobrý způsob, jak uchovat chuť, vůni a barvu potravin na dlouhou dobu.
-
Důležitá data zahradníkova aneb Na co nezapomenout v průběhu roku
Balkonové rostliny bychom měli dávat ven až po ledových mužích, to asi každý z nás vysype z rukávu. Další důležitá data v zahradníkově roce připomene Ivan Dvořák.
-
Na Hromnice o hodinu více
Abychom čas navíc využili, můžeme vyrobit plůtky nebo obruby záhonů z vrbových či lískových prutů, nebo vysévat takzvaně na sníh.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
