Únor bílý, pole sílí, na zahradě bychom ale občas měli zalévat

Největší audioportál na českém internetu

V únoru zaléváme především podzimní výsadby v zahradě | Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

Únorové slunce dokáže vytáhnout ze země dost vody, umí probouzet stálezelené rostliny. Zejména pokud nad sebou nemají nějaký ‚slunečník‘. Například z větví jehličnanů. Nejvíce trpí podzimní výsadby. Ty, pokud je to možné, stíníme a zaléváme jako první a nejintenzivněji. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Stejné slunce významně ohřívá i tmavou kůru stromů. A to dosti významně. Poté, co slunce zajde, přichází mrazivá noc. Kůra chladne nestejnoměrně, nestejně se smršťuje. V místech pnutí podélně praská, pod borkou se časem vytvářejí mrazové trhliny, desky. Tomu brání buď stínění kmenů kůly (o průměru minimálně 8 centimetrů, umístěnými z jihu), nebo nějakým prknem opřeným z jihu o kmen. Nejčastěji se to řeší natíráním kmene vápnem. To má zároveň určitý sanitární účinek, zejména když se použije čerstvě hašené vápno.

Pokud se rozhodneme, že budeme pěstovat jiřinky z řízkovaných sazenic, vyndáme už teď, na začátku února, hlízy ze sklepa. Vysadíme je do květináčů, dáme do mírného tepla (15 °C), na světlo. Když narostou výhony delší 10 centimetrů, řízkujeme je a dáme zakořenit. Řízkované rostliny mají hezčí květy, lépe reprezentující danou odrůdu.

Kmeny stromů můžeme nabílit

Zkontrolujeme také hlízy mečíků, acidantér, tygridií, připravíme si hlíznaté begonie. Ty budeme vysazovat zhruba na 14 dnů do květináčků, a to tak, že nad hlízou by měly být alespoň 3 cm výšky květináčku volné. Až narostou výhony nad úroveň květináčku, dosypeme nad hlízu 2,5 cm substrátu. Kdyby se slehl, doplníme ho. V této zemi výhon zakoření, nebude mít tendenci se vylomit, hlíza bude také pevněji v zemi. Koncem února už můžeme dělit a vysazovat do květináčů kany.“

Mohlo by vás zajímat