Únor bílý, pole sílí, na zahradě bychom ale občas měli zalévat
Únorové slunce dokáže vytáhnout ze země dost vody, umí probouzet stálezelené rostliny. Zejména pokud nad sebou nemají nějaký ‚slunečník‘. Například z větví jehličnanů. Nejvíce trpí podzimní výsadby. Ty, pokud je to možné, stíníme a zaléváme jako první a nejintenzivněji. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Stejné slunce významně ohřívá i tmavou kůru stromů. A to dosti významně. Poté, co slunce zajde, přichází mrazivá noc. Kůra chladne nestejnoměrně, nestejně se smršťuje. V místech pnutí podélně praská, pod borkou se časem vytvářejí mrazové trhliny, desky. Tomu brání buď stínění kmenů kůly (o průměru minimálně 8 centimetrů, umístěnými z jihu), nebo nějakým prknem opřeným z jihu o kmen. Nejčastěji se to řeší natíráním kmene vápnem. To má zároveň určitý sanitární účinek, zejména když se použije čerstvě hašené vápno.
Pokud se rozhodneme, že budeme pěstovat jiřinky z řízkovaných sazenic, vyndáme už teď, na začátku února, hlízy ze sklepa. Vysadíme je do květináčů, dáme do mírného tepla (15 °C), na světlo. Když narostou výhony delší 10 centimetrů, řízkujeme je a dáme zakořenit. Řízkované rostliny mají hezčí květy, lépe reprezentující danou odrůdu.
Zkontrolujeme také hlízy mečíků, acidantér, tygridií, připravíme si hlíznaté begonie. Ty budeme vysazovat zhruba na 14 dnů do květináčků, a to tak, že nad hlízou by měly být alespoň 3 cm výšky květináčku volné. Až narostou výhony nad úroveň květináčku, dosypeme nad hlízu 2,5 cm substrátu. Kdyby se slehl, doplníme ho. V této zemi výhon zakoření, nebude mít tendenci se vylomit, hlíza bude také pevněji v zemi. Koncem února už můžeme dělit a vysazovat do květináčů kany.“
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
