V Hostíně u Vojkovic začala sklizeň chřestu. Při jeho třídění rozhoduje třeba velikost talíře, na který se dostane

Chřest se z pole následně dostane do přepravek se studniční vodou. „Spodní voda, která je měkká. Aby se ten chřest zachladil a dál nerostl, zastavil se metabolický proces. Protože on má tendenci ještě růst, když jsme to zkoušeli chlorovou vodou, tak ten chlor v chřestu zabil ty dobré věci a on pak hrozně plesnivěl. Třídíme to na lince,“ říká jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář.

„Tam vstupuje chřest špinavý, vychází ven sněhově bílý, jede na takový pás a tam je kamera, která ten chřest vyfotí desetkrát. Udělá asi 30 fotek za sekundu. A na základě fotografií je tam počítačový program, který vyhodnotí, kolik váží, jakou má barvu a vyhodí ho do kapsy z té dané kategorie.“

Sklizeň chřestu v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku|foto:Radek Duchoň, Český rozhlas

Tento způsob nahrazuje ruční třídění a na konci zůstává 17 různých kategorií chřestu. Podle čeho se tyto kategorie určují?

„Je to bláznovina. Třeba podle šířky talíře. Když máte velký talíř, tak restaurace chce dlouhý chřest. A když máte třeba dezertní talířek, tak chtějí špičky. Taky záleží, jakou chce která restaurace šířku, protože někdo ten chřest chce loupat silný, ale zároveň ten silný na talíři je pak na gramáž třeba jenom dva kusy,“ odpovídá Jiří Šafář.

Podle Jana Charváta ze společnosti Český chřest zůstává 80 procent této zeleniny na českých pultech.

Kam se zbytek vyváží? A jaká je předpokládaná sklizeň? Poslechněte si celou reportáž.

Zpracování chřestu v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku|foto:Radek Duchoň, Český rozhlas