V zahradnictví Vejtasa v Jaroměřicích nad Rokytnou nakupovali skalničky i bratři Čapkové
Zahradnictví v Jaroměřicích nad Rokytnou založil v roce 1901 Antonín Vejtasa. Funguje dodnes pod stejným jménem. Už za první republiky bylo vyhlášené a skalničky v něm nakupoval i Karel Čapek se svým bratrem Josefem.
„Založil to můj pradědeček. Nejdřív začal pěstovat zeleninu. Osud ho potom za první světové války zavál do Karpat,“ vypráví současný majitel zahradnictví Vladislav Vejtasa. Tehdy v Karpatech poznal jeho pradědeček krásu horských rostlin, a mnohé z nich poslal domů. Jeho potomek s úsměvem dodává, že tehdy to ještě bylo možné. Antonín Vejtasa také jako první pojmenoval tehdejší alpinky skalničkami, a pereny trvalkami. Po návratu Antonína z války začal rozkvět jaroměřického zahradnictví. Objednávky přicházely i od známých osobností. Mezi nimi například od Karla a Josefa Čapkových, které do Jaroměřic přivedl básník Otokar Březina.
Láska k zahradě, ale i pracovitost a podnikavost se u Vejtasů přenáší z generace na generaci. Vladislav Vejtasa zná ve svém království každou rostlinku, a často k nim i promlouvá. „Když dělají nějakou neplechu, tak dostanou vyčiněno. Ve většině případů se ta kytka opravdu začne snažit,“ říká.
Zahrada je u Vejtasů opravdu rozlehlá. Za prodejní částí jsou další záhony, ale například i jezírko, nádrže pro vodní rostliny, přírodní louka nebo levandulárium. S úctou potomci zachovávají i pozůstatky původních skleníků. „V dálce vidíme zeď, velmi dobře situovanou. Je to orientované na jih, sluníčko se tam opíralo celý den,“ ukazuje Vladislav Vejtasa. Do skleníků byl za dob pradědečka zavedený i telefon, kterým budil pomocníky, aby zalévali.
Zásoby vody na zalévání zakladateli zahradnictví zajišťovalo čerpadlo napojené na vysoký větrník. I jeho pozůstatky dodnes v zahradě stojí.
Poslechněte si reportáž Hobby magazínu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.






