Vánoční stromky v květináči by po většinu svátečního času měly být v chladné a světlé místnosti
Pořídili jste si vánoční stromek v květináči a těšíte se, že ho po svátcích vysadíte do zahrady? Pečujte o něj tak, abyste ho nezahubili. Poradíme, který druh jehličnatého stromu je k tomuto účelu nejvhodnější, v jaké teplotě by stromek v bytě měl pobývat a kdy ho do zahrady vysadit. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Vánoční stromky v květináči jsou tak trochu módou. Stromky, nachystané k zimnímu spánku, úplně zmateme tím, když je přeneseme do tepla. Začnou dýchat, žít, probudí se k růstu. Když je po Vánocích vystrčíme zase někam ven, mladé přírůstky zmrznou a stromek odejde. Takže veškeré ‚ekosnahy‘ jsou v trapu.
Pokud tedy chcete mít na Vánoce stromek v květináči, měli byste ho, až ho pořídíte, ‚ubytovat‘ na chladném místě, kde nemrzne. A do svátečního pokoje ho přenést jen na tři sváteční dny (24. až 26.12.). A pak ho vrátit do chladu. Nebo ho ozdobit a nechat na světle, v chladu, v chladné hale, na chodbě, v zimní zahradě, a do pokoje si dát jen adventní věnec, ozdobenou větev jehličnanu nebo barborky.“
Nezapomeňte o stromek pečovat jako o každou jinou rostlinu v květináči. Když přestane mrznout, můžete stromek z chladného místa v domě vystěhovat na zahradu a na jaře ho vysadit. Nebo i dřív, bude-li teplá zima. Teploty by se ale měly pohybovat okolo deseti stupňů nad nulou. Při vysazování do zahrady myslete na to, že sázíte strom a zjistěte si, do jaké výšky a šířky doroste.
Výběr stromků v květináči je velký. Rozhodnout se můžete pro:
stříbrný smrk,
jedli,
smrk omoriku (má jemné větve, můžete na něj věšet jen drobné ozdoby),
jedli kavkazskou,
jedli korejskou.
Všechny tyto druhy lze pak vysadit do zahrady.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.